Jak na fotografování aktu

Dostal jsem nabídku napsat článek o fotografování aktů tak, jak ho vidím já. Už jsem o tom přemýšlel delší dobu. Dotazů, jak a čím, bývá někdy více než dost. Moje první a nejdůležitější rada zní: "Musíte vědět, co chcete. Jít si za tím tvrdě a nedat na to, co říká okolí. Učit se dívat, studovat lidi a světlo každou možnou chvíli a pořád dokola zkoušet a zkoušet a co nejvíc se zdokonalovat!"

Fascinace lidským tělem, důvody „proč vlastně“, výběr techniky, prvotní problematika – shánění modelu.

Teď ale tedy něco konkrétnějšího. Proč chcete fotit akty? Chcete si vyfotit svoji partnerku (partnera) a nechat si potom fotografie jen sami pro sebe jako vzpomínky? Mimochodem velmi častý důvod dotazů „jak na to“. Nebo na sebe chcete upozornit fotografiemi nahých slečen? A nebo snad dokonce chcete fotit proto, že vás lidské tělo fascinuje a máte pocit, že je to ta pravá možnost vašeho sebevyjádření, a proto chcete fotit jak ženské tak mužské akty?
Stačí se podívat, jak málo je mužský akt zastoupen a člověk se neubrání pocitu, že převládají spíše jiné důvody, než snaha používat lidského těla jako hlavního tématu své tvorby. Uznávám sice, že mužský akt je (alespoň pro mne) mnohem těžší, ale to v žádném případě neznamená se od něho oprostit, spíše naopak! Rovněž převládá názor (dle mého názoru zcela mylný), že by mělo jít v aktu jen o znázornění krásy. Proboha proč? Lidské tělo se dá přece používat takřka abstraktně nebo prostě a jednoduše jako dokonalá forma pro hraní si se světlem. Časté jsou názory, že některá fotografie ženského aktu je málo „ženská a ladná“, ale proč? Podívejte se do historie umění a zjistíte, jak odlišné byly názory na krásu lidského těla během doby, kdy docházelo k jeho zpodobňování – Rubensovy gracie, Botticelliho Venuše, nebo snad dokonce Mattisovy a Picassovy ženy? Ne vždy jde totiž jen o čistou krásu, ale také o to, co vlastně chceme vyjádřit. Možná se budete divit proč uvádím umělce z jiného oboru než je fotografie. Je to proto, že jsem se k fotografování aktu dostal od dlouholetého studia aktu v kresbě. Inspiraci ve fotografii se spíše vyhýbám pokud je to možné. Je sice fakt, že mi nad hlavou visí Kuščynskyj,ale pokud nechcete kopírovat, postačí vám k inspiraci to, že fotil často akt v exteriéru, ale zbytek už necháte pro vaši fantazii. Ono to koneckonců ani nemůže být jinak, chcete-li se pohnout odněkud někam.
Máme-li tedy jasno v tomto, můžeme pokročit dále. Co potřebujeme k fotografování aktů? Něco čím se dá fotit a především model. Fotografovat se dá prakticky čímkoliv a záleží jen na vašich požadavcích na výbavu. Já kupříkladu začínal s Fuji S5000 a na spoustu věcí bohatě dostačovala. Horší už to mnohdy bývá se sháněním modelu. Existuje spousta serverů, kde se může fotograf prezentovat a sehnat tak model ať již dle vlastního výběru nebo tak, že si ho prostě model najde sám. K tomu však je již zapotřebí nějaké to portfolio! Kde ho ale vzít? Je totiž poněkud složitější vysvětlovat modelu co fotíte (nebo chcete fotit), když není co ukázat! Pro začátek je tedy ideální oslovit svou drahou polovičku, popřípadě doufat v její toleranci a oslovit někoho důvěrně známého, popřípadě se pokusit najít modelku, která bude zkušenější než-li vy a bude ochotná vám pomoci, ale jak jsem psal, s touto možností je třeba počítat velmi omezeně. Takže, pokuste se sehnat nějakou tu „obět“ vašich prvních a velmi pravděpodobně ne moc úspěšných pokusů (je třeba počítat s horší variantou).

Výběr modelu, práce a komunikace s modelem, čeho se vyvarovat (otlaky, zarudlé oči, šperky …).

Pakliže se vám již podařilo nějakou modelku sehnat, gratuluji – máte splněn první předpoklad k tomu, začít pracovat. Pro začátek vám pro základní seznamování se s problematikou bude postačovat pravděpodobně i jeden model, postupně však zjistíte, že pokud se tomuto žánru chcete věnovat více do hloubky, potřebujete více různorodých modelů. To už by ale s nějakým tím základem neměl být problém.
S osobou která je vám důvěrně známá se jistě pracovalo dobře, ale co s modelem, který vůbec neznáte? Pravděpodobně budete tedy shánět na internetu a vybírat podle kriteria dostupnosti. V úvahu připadá spolupráce TFP, i když dnes již spíše TFCD (time for CD). To znamená, že modelu nemusíte platit za focení (pouze cestovní výdaje), ale dohodnete se, že model dostane na CD vypálený výběr upravených fotografií ve formátu pro tisk. S tím však počítejte spíše u začínajících modelů, ti kteří již mají vytvořený solidní book obvykle přijímají formu TFCD jen u nabídek, které jsou pro ně zajímavé. Problém je ještě v tom, že akt obecně nefotí mnoho modelů bez finančního ohodnocení, chce to prostě hledat.

Takže nakonec jste si nějaký model dohodli a je na čase pokusit se toho maximálně využít. Budete-li chtít naprosto dokonalé výsledky, měli byste se dohodnout na takových detailech, jako že by se měl model den před focením vyvarovat kouření a alkoholu, měl by vypít alespoň 3 litry nejlépe nesycené minerální vody a naspat alespoň 8–9 hodin. Popravdě pokud nefotíte na profesionální úrovni do katalogu nebo pro reklamu, je to nesmysl a solidní model tak jako tak nepřijde na focení „unaven“, v opačném případě se naučte retušovat zarudlé oči a kruhy pod nimi.
Dále je dobré mít připravený župan. Model se musí pokud možno co nejdříve svléknout a zatímco se domlouváte na focení, má kůže dostatek času vyrovnat se s otlaky od spodního prádla a podobně. Je ovšem zapotřebí počítat s tímto již dopředu a zvolit vhodné a volnější oblečení, což by však také měl již zkušenější model vědět. To samé platí pro šperky, pakliže ovšem nejsou součástí vašeho fotografického záměru.
Pro začátek je dobré si sednout a pokusit se modelu sdělit, jakou máte asi tak o focení představu, nejlépe třeba na drobných skicách a podobně. Je tu však možnost fotit zcela improvizovaně, já takto kupříkladu fotím celkem často obzvláště v exteriéru v neznámých lokalitách, kde je zapotřebí využít maximálně daného místa, světla, dispozic modelu a podobně. Občas se stane, že táhnu model kdovíjak daleko a najednou zjistím, že podmínky nejsou takové jaké jsem si představoval a řeknu, že světlo stojí „zaprd“ a jde se zase zpátky. Proto příliš nedoporučuji improvizaci v případě domluvy se zcela neznámým modelem a je třeba mít nějaký koncept. Je dobré komunikovat s modelem celou dobu během focení a pokusit se tak vyhnout trapným momentům ticha, v ateliéru jednoznačně doporučuji hudbu a venku prostě komunikaci. Je dobré nechávat model ať se projevuje sám a pozorovat ho, protože tak nejlépe dostanete uvolněné a přirozené pózy, které pak můžete korigovat. Zjistíte totiž, že mnoho póz které si představíte jako velmi snadné jsou nerealizovatelné, nebo že jeden model s nimi nemá žádný problém, ale druhý do nich nezkroutíte ani omylem. Sem tam je dobré si to sám zkusit a případně tak modelu co nejlépe ukázat vaši představu.
Hlavně mějte na paměti, že je třeba být maximálně ohleduplný k modelu! Já se třeba stále ptám, jestli není zima nebo něco nebolí, model se kolikrát samozřejmě bude ostýchat se ozvat a mučit je snad nechceme že? Model nenutíme ale žádáme! Je samozřejmé, že když se nám zdá záběr výborný, budeme se snažit model přimět a by ještě „vydržel“, ale vše má své meze a pro příště by se také mohlo stát, že nebudeme mít koho fotit!

Je dost možné, že budete v začátcích nervóznější než nahý model, dejte tomu čas a přejde to. Soustřeďte se maximálně na práci a možná vám na nervozitu nezbude čas.

Líbil se vám článek?

Komentáře

Zobrazit diskusi ke článku ve fóru
  • Tomáš TRMAN Rücker
    Tomáš TRMAN Rücker
    08.06.2006 08:36

    ale to vis ze vzpominam ... nevim sice uz samozrejme presne co v clanku bylo jen si pamatuju na fakt ze prakticky neobsahoval vubec zadny info prinosny pro nekoho kdo by se chtel wo neco podobnyho pokusit

  • basista
    basista
    09.06.2006 00:15

    509: Člověk bez obrázků v galerii názor rozhodně právo má, na urážky nikoliv, i kdyby měl obrázků kolik chtěl. Netvrdím, že já mám v galerii kdovíjaké skvosty, líp to zatím neumím. Jen nemám rád lidi, co skryti za neexistující identitou jen planě kritizují, neukážou ani neporadí, co je špatně, nemluví vůbec konkrétně, jen obecně tlachají v neurčitých pojmech, sami pro druhé nic neudělají, označují autora slovem "autor", a ta "populární věta" na konci? Odkud je?! Citát klasika, známého fotografa, nebo jen další invektiva na adresu autora článku? Podle obsahu věty to vypadá spíš na to druhé. Promiň 509, ale mně prostě tihle lidi rozčilujou.
    Co se týká aktu jako takového, myslím, že mezi "bagatelizovat" a "zjednodušit" či "shrnout základy" je docela rozdíl. Někdo to prostě chce zkusit hned a bez dlouhosáhlého studování. Nesmí se divit, když se to nepovede, ale třeba tím rychle dojde k názoru že tohle vůbec není pro něj, nebo naopak, že se musí dlouho a dlouho učit.
    Nevím, prostě oceňuji snahu autora udělat něco pro ty začínajíci. Konec.

  • Radek Hrubý
    Radek Hrubý
    12.06.2006 07:04

    Teď jsem se podíval na tvé stránky a pochopil jsem proč tento článek uvádíš jako pro začátečníky.Mluvím o těch kresbách.Je vidět že máš velmi vyvinutý cit pro kompozici,stín a detail.Máš to co mnohým fotografům chybí nemluvě o začátečnících.Bereš tento cit jako samozřemost .Tím pádem ve svojim článků o této problematice vůbec nezmiňuješ.Tak to alespoň cítím já.Ale to je právě to co zvlášť začátečníkům chybí cca 99% ze 100.....Já spíš na tvých stránkách obdivuju tvé kresby.Protože já nikdy jsem nebyl schopen něco namalovat (ani nenamaluji stejnoměrné kolečko )jsem totiž dizgrafik či jak se to píše.Proto fotím abych svou představu dostal na papír.Proto se ptám proč se zahazuješ focením :)

  • Tomáš TRMAN Rücker
    Tomáš TRMAN Rücker
    12.06.2006 07:31

    protoze me uz kresba absolutne nicim nenaplnovala nebo jako to rict, nic mi to neprinaselo, fotka je mi mnohem a mnohem blizsi :)

  • Simona Vysloužilová
    Simona Vysloužilová
    23.06.2006 10:28

    moc pekne si to tady sepsul:)a bez trmanstiny by to nebylo ono ;)8*

Pro vkládání komentářů musíte být přihlášen.

Komentáře k článku (31)

Tisknout článek

Tip na článek

Jak funguje režim vysokého rozlišení
Jak funguje režim vysokého rozlišení

40 mo­delů fo­to­a­pa­rátů dnes ge­ne­ruje fo­to­gra­fie s vy­so­kým roz­li­še­ním (high re­so­lu­tion mode) ty­picky 4× vět­ším, než je roz­li­šení vlast­ního sen­soru. Pa­na­so­nic Lu­mix 5S II tak zvýší množ­ství pi­xelů z 24Mpix na 96Mpix. Re­žim vy­so­kého roz­li­šení u Pa­na­so­nic Lu­mix 5S II jsem vy­zkou­šel na Šu­mavě při fo­to­gra­fo­vání hor­ského po­toka dlou­hými časy, kra­jiny krát­kým te­le­ob­jek­ti­vem a rysa os­t­ro­vida krát­kou ex­po­zicí.

Doporučujeme

Nejčtenější články

Nejčtenější fototesty

FotoAparát.cz - Instagram