Jak na fotografování aktu
Dostal jsem nabídku napsat článek o fotografování aktů tak, jak ho vidím já. Už jsem o tom přemýšlel delší dobu. Dotazů, jak a čím, bývá někdy více než dost. Moje první a nejdůležitější rada zní: "Musíte vědět, co chcete. Jít si za tím tvrdě a nedat na to, co říká okolí. Učit se dívat, studovat lidi a světlo každou možnou chvíli a pořád dokola zkoušet a zkoušet a co nejvíc se zdokonalovat!"
Fascinace lidským tělem, důvody „proč vlastně“, výběr techniky, prvotní problematika – shánění modelu.
Teď ale tedy něco konkrétnějšího. Proč chcete fotit akty? Chcete si
vyfotit svoji partnerku (partnera) a nechat si potom fotografie jen sami pro
sebe jako vzpomínky? Mimochodem velmi častý důvod dotazů „jak na to“.
Nebo na sebe chcete upozornit fotografiemi nahých slečen? A nebo snad dokonce
chcete fotit proto, že vás lidské tělo fascinuje a máte pocit, že je to ta
pravá možnost vašeho sebevyjádření, a proto chcete fotit jak ženské tak
mužské akty?
Stačí se podívat, jak málo je mužský akt zastoupen a člověk se
neubrání pocitu, že převládají spíše jiné důvody, než snaha
používat lidského těla jako hlavního tématu své tvorby. Uznávám sice,
že mužský akt je (alespoň pro mne) mnohem těžší, ale to v žádném
případě neznamená se od něho oprostit, spíše naopak! Rovněž převládá
názor (dle mého názoru zcela mylný), že by mělo jít v aktu jen
o znázornění krásy. Proboha proč? Lidské tělo se dá přece používat
takřka abstraktně nebo prostě a jednoduše jako dokonalá forma pro hraní si
se světlem. Časté jsou názory, že některá fotografie ženského aktu je
málo „ženská a ladná“, ale proč? Podívejte se do historie umění a
zjistíte, jak odlišné byly názory na krásu lidského těla během doby, kdy
docházelo k jeho zpodobňování – Rubensovy gracie, Botticelliho Venuše,
nebo snad dokonce Mattisovy a Picassovy ženy? Ne vždy jde totiž jen
o čistou krásu, ale také o to, co vlastně chceme vyjádřit. Možná se
budete divit proč uvádím umělce z jiného oboru než je fotografie. Je to
proto, že jsem se k fotografování aktu dostal od dlouholetého studia aktu
v kresbě. Inspiraci ve fotografii se spíše vyhýbám pokud je to možné. Je
sice fakt, že mi nad hlavou visí Kuščynskyj,ale pokud nechcete kopírovat,
postačí vám k inspiraci to, že fotil často akt v exteriéru, ale zbytek
už necháte pro vaši fantazii. Ono to koneckonců ani nemůže být jinak,
chcete-li se pohnout odněkud někam.
Máme-li tedy jasno v tomto, můžeme pokročit dále. Co potřebujeme
k fotografování aktů? Něco čím se dá fotit a především model.
Fotografovat se dá prakticky čímkoliv a záleží jen na vašich
požadavcích na výbavu. Já kupříkladu začínal s Fuji S5000 a na spoustu
věcí bohatě dostačovala. Horší už to mnohdy bývá se sháněním modelu.
Existuje spousta serverů, kde se může fotograf prezentovat a sehnat tak model
ať již dle vlastního výběru nebo tak, že si ho prostě model najde sám.
K tomu však je již zapotřebí nějaké to portfolio! Kde ho ale vzít? Je
totiž poněkud složitější vysvětlovat modelu co fotíte (nebo chcete
fotit), když není co ukázat! Pro začátek je tedy ideální oslovit svou
drahou polovičku, popřípadě doufat v její toleranci a oslovit někoho
důvěrně známého, popřípadě se pokusit najít modelku, která bude
zkušenější než-li vy a bude ochotná vám pomoci, ale jak jsem psal,
s touto možností je třeba počítat velmi omezeně. Takže, pokuste se
sehnat nějakou tu „obět“ vašich prvních a velmi pravděpodobně ne moc
úspěšných pokusů (je třeba počítat s horší variantou).
Výběr modelu, práce a komunikace s modelem, čeho se vyvarovat (otlaky, zarudlé oči, šperky …).
Pakliže se vám již podařilo nějakou modelku sehnat, gratuluji – máte
splněn první předpoklad k tomu, začít pracovat. Pro začátek vám pro
základní seznamování se s problematikou bude postačovat pravděpodobně
i jeden model, postupně však zjistíte, že pokud se tomuto žánru chcete
věnovat více do hloubky, potřebujete více různorodých modelů. To už by
ale s nějakým tím základem neměl být problém.
S osobou která je vám důvěrně známá se jistě pracovalo dobře, ale co
s modelem, který vůbec neznáte? Pravděpodobně budete tedy shánět na
internetu a vybírat podle kriteria dostupnosti. V úvahu připadá spolupráce
TFP, i když dnes již spíše TFCD (time for CD). To znamená, že modelu
nemusíte platit za focení (pouze cestovní výdaje), ale dohodnete se, že
model dostane na CD vypálený výběr upravených fotografií ve formátu pro
tisk. S tím však počítejte spíše u začínajících modelů, ti kteří
již mají vytvořený solidní book obvykle přijímají formu TFCD jen
u nabídek, které jsou pro ně zajímavé. Problém je ještě v tom, že akt
obecně nefotí mnoho modelů bez finančního ohodnocení, chce to prostě
hledat.
Takže nakonec jste si nějaký model dohodli a je na čase pokusit se toho
maximálně využít. Budete-li chtít naprosto dokonalé výsledky, měli byste
se dohodnout na takových detailech, jako že by se měl model den před
focením vyvarovat kouření a alkoholu, měl by vypít alespoň 3 litry
nejlépe nesycené minerální vody a naspat alespoň 8–9 hodin. Popravdě
pokud nefotíte na profesionální úrovni do katalogu nebo pro reklamu, je to
nesmysl a solidní model tak jako tak nepřijde na focení „unaven“,
v opačném případě se naučte retušovat zarudlé oči a kruhy pod
nimi.
Dále je dobré mít připravený župan. Model se musí pokud možno co
nejdříve svléknout a zatímco se domlouváte na focení, má kůže dostatek
času vyrovnat se s otlaky od spodního prádla a podobně. Je ovšem
zapotřebí počítat s tímto již dopředu a zvolit vhodné a volnější
oblečení, což by však také měl již zkušenější model vědět. To samé
platí pro šperky, pakliže ovšem nejsou součástí vašeho fotografického
záměru.
Pro začátek je dobré si sednout a pokusit se modelu sdělit, jakou máte asi
tak o focení představu, nejlépe třeba na drobných skicách a podobně. Je
tu však možnost fotit zcela improvizovaně, já takto kupříkladu fotím
celkem často obzvláště v exteriéru v neznámých lokalitách, kde je
zapotřebí využít maximálně daného místa, světla, dispozic modelu a
podobně. Občas se stane, že táhnu model kdovíjak daleko a najednou
zjistím, že podmínky nejsou takové jaké jsem si představoval a řeknu, že
světlo stojí „zaprd“ a jde se zase zpátky. Proto příliš nedoporučuji
improvizaci v případě domluvy se zcela neznámým modelem a je třeba mít
nějaký koncept. Je dobré komunikovat s modelem celou dobu během focení a
pokusit se tak vyhnout trapným momentům ticha, v ateliéru jednoznačně
doporučuji hudbu a venku prostě komunikaci. Je dobré nechávat model ať se
projevuje sám a pozorovat ho, protože tak nejlépe dostanete uvolněné a
přirozené pózy, které pak můžete korigovat. Zjistíte totiž, že mnoho
póz které si představíte jako velmi snadné jsou nerealizovatelné, nebo že
jeden model s nimi nemá žádný problém, ale druhý do nich nezkroutíte ani
omylem. Sem tam je dobré si to sám zkusit a případně tak modelu co nejlépe
ukázat vaši představu.
Hlavně mějte na paměti, že je třeba být maximálně ohleduplný k modelu!
Já se třeba stále ptám, jestli není zima nebo něco nebolí, model se
kolikrát samozřejmě bude ostýchat se ozvat a mučit je snad nechceme že?
Model nenutíme ale žádáme! Je samozřejmé, že když se nám zdá záběr
výborný, budeme se snažit model přimět a by ještě „vydržel“, ale
vše má své meze a pro příště by se také mohlo stát, že nebudeme mít
koho fotit!
Je dost možné, že budete v začátcích nervóznější než nahý model, dejte tomu čas a přejde to. Soustřeďte se maximálně na práci a možná vám na nervozitu nezbude čas.
- Předchozí strana
- 1
- 2
- Další strana
Komentáře
Zobrazit diskusi ke článku ve fóruale to vis ze vzpominam ... nevim sice uz samozrejme presne co v clanku bylo jen si pamatuju na fakt ze prakticky neobsahoval vubec zadny info prinosny pro nekoho kdo by se chtel wo neco podobnyho pokusit
509: Člověk bez obrázků v galerii názor rozhodně právo má, na urážky nikoliv, i kdyby měl obrázků kolik chtěl. Netvrdím, že já mám v galerii kdovíjaké skvosty, líp to zatím neumím. Jen nemám rád lidi, co skryti za neexistující identitou jen planě kritizují, neukážou ani neporadí, co je špatně, nemluví vůbec konkrétně, jen obecně tlachají v neurčitých pojmech, sami pro druhé nic neudělají, označují autora slovem "autor", a ta "populární věta" na konci? Odkud je?! Citát klasika, známého fotografa, nebo jen další invektiva na adresu autora článku? Podle obsahu věty to vypadá spíš na to druhé. Promiň 509, ale mně prostě tihle lidi rozčilujou.
Co se týká aktu jako takového, myslím, že mezi "bagatelizovat" a "zjednodušit" či "shrnout základy" je docela rozdíl. Někdo to prostě chce zkusit hned a bez dlouhosáhlého studování. Nesmí se divit, když se to nepovede, ale třeba tím rychle dojde k názoru že tohle vůbec není pro něj, nebo naopak, že se musí dlouho a dlouho učit.
Nevím, prostě oceňuji snahu autora udělat něco pro ty začínajíci. Konec.
Teď jsem se podíval na tvé stránky a pochopil jsem proč tento článek uvádíš jako pro začátečníky.Mluvím o těch kresbách.Je vidět že máš velmi vyvinutý cit pro kompozici,stín a detail.Máš to co mnohým fotografům chybí nemluvě o začátečnících.Bereš tento cit jako samozřemost .Tím pádem ve svojim článků o této problematice vůbec nezmiňuješ.Tak to alespoň cítím já.Ale to je právě to co zvlášť začátečníkům chybí cca 99% ze 100.....Já spíš na tvých stránkách obdivuju tvé kresby.Protože já nikdy jsem nebyl schopen něco namalovat (ani nenamaluji stejnoměrné kolečko )jsem totiž dizgrafik či jak se to píše.Proto fotím abych svou představu dostal na papír.Proto se ptám proč se zahazuješ focením :)
protoze me uz kresba absolutne nicim nenaplnovala nebo jako to rict, nic mi to neprinaselo, fotka je mi mnohem a mnohem blizsi :)
moc pekne si to tady sepsul:)a bez trmanstiny by to nebylo ono ;)8*
Pro vkládání komentářů musíte být přihlášen.