Martin Kovalík - rozhovor

Ale jedna fotografie je pro mě velmi velmi osobní a je v ní zachyceno přesně tolik lásky, kolik mohu dát, a to je fotografie mé rodiny:

a pak jí podobné:

4. Jaký je tvůj názor na analog a digitál? Co preferuješ při své práci?

Analog stále považuji za jedinečný ve své schopnosti, či obrovské citlivosti, zachycení světla a tónů především u černobílé fotografie, ale bohužel je to pro mě dnes nákladnější a méně pohodlná záležitost. U digitálního aparátu máte okamžitou kontrolu nad snímkem a díky histogramu řekl bych i přesnou. Proto pro svou práci upřednostňuji digitální zrcadlovku. Řada mých kamarádů profesionálních fotografů dnes už přešlo na digitální cestu právě pro zmiňované výhody – rychlost a pohodlnost. Myslím, že stojí za to mít analogové i digitální tělo a k němu sadu kvalitních objektivů.

5. Používáš pro své fotografie často Photoshop? Co si myslíš o úpravách ve Photoshopu?

Photoshop považuji za černou komoru digitální fotografie a jak víme, tak v komerční fotografii neexistuje výstup bez postprocesu, ať je to ořez či retuš. Řada věcí se dá vyfotit, ale ne vždy máte vhodné podmínky. Pak nastává čas úprav – doladění – děláme fotografii proto, abychom z ní sami měli skvělý pocit a o tento pocit se pak chceme podělit.

Kdo fotil a fotí analogově, ví sám moc dobře, jak je možné mokrou cestou fotografiím pomáhat. Photosop neslouží k ničemu jinému. Někdy pomůže, někdy změní od základu a někdy dokonce udělá z fotografie spíše grafiku.

6. Máš nějaký fotografický vzor?

Vzor asi nemám, ale bez ohledu na to, jde-li o velikána fotografie či začátečníka, se rád dívám na fotky, které mi berou dech. Soustředím se především na fotografie lidí. Nejvíce mě osobně oslovil Erwin Ollaf, Igor Amelkovich, Sebastian Salgado, Piotr Kowalik a mnoho dalších. Více než nad osobností se pozastavím nad konkrétním dílem. Fotografii, kterou otevřu a s výrazem tupce na ní zírám 10 minut, považuji za jedinečnou.

Martine, děkujeme za rozhovor.