Test digitálního fotoaparátu SONY Cyber-shot DSC-R1
Do dnešního testu jsem pro vás opět vybral svým způsobem přelomový fotoaparát. Je jím nový SONY Cyber-shot R1, který se zcela vymyká dosavadním konvencím nejen svými technickými daty (je to poprvé, co je v kompaktním aparátu použit čip velikosti APS-C), ale také velmi moderním a trošku nezvyklým designem. Více se dozvíte v podrobném redakčním testu.
Tělo – provedení a ovládání
Přestože je tělo aparátu celoplastové, tak působí skutečně velmi solidním a robustním dojmem a již na první pohled zaujme zcela netradičním designem. Asi největším překvapením je umístění LCD monitoru. Ten není na obvyklém místě na zadní stěně, ale překvapivě úplně nahoře, mezi hledáčkem a bleskem. Umístění je pro lepší ilustraci dobře patrné na produktových snímcích č.3 a 4. Při praktickém použití je třeba si na toto provedení chvíli zvykat, ale po čase jsem musel uznat, že je to skutečně velmi praktické. Monitor lze natočit v podstatě do libovolné polohy, takže lze fotografovat i ve velmi neobvyklých polohách a pozicích. Při transportu (nebo fotografování přes hledáček) lze zase monitor sklopit směrem k aparátu pro snížení rizika jeho případného poškození pádem nebo odřením. Velikost obrazovky je 2“, má jasný obraz a rozlišení 134 000 obrazových bodů. Po přiložení oka k hledáčku se monitor automaticky vypne a obraz se přepne do hledáčku. Ten je také vybaven LCD displejem a jeho rozlišení je 235.200 obrazových bodů.
Dosti neobvykle je umístěna také botka pro připojení externího
systémového blesku (její umístění je nejlépe patrné na ukázkovém
snímku č.4). Tu najdeme na pravé úchopové části přístroje hned za
spouští. Oč je toto umístění neobvyklejší, o to je praktičtější.
Blesk mimo optickou osu objektivu má menší tendenci vytvářet nežádoucí
efekt červených očí. Externí blesk také v této pozici nepřekáží
vysunutí blesku vestavěného, a proto je lze používat současně. To je
velmi výhodné například při fotografování v exteriéru při nastavení
externího blesku na odražený záblesk (například o strop místnosti).
Vestavěný blesk při tomto nastavení vysvítí případné nežádoucí
stíny, které vznikají při odraženém záblesku například pod bradou a
nosem fotografovaných osob.
Velmi praktické je také umístění hlavního vypínače na otočném prstenci
kolem spouště. Vypínač je tak ideálně přístupný a při nutnosti rychlé
akce jej takto můžete zcela intuitivně zapnout ještě dříve, než jej
stačíte přiložit k oku. Hned vedle je pak také samostatné tlačítko pro
nastavení citlivosti snímacího čipu (citlivost je trvale zobrazena na
hlavním LCD monitoru nebo i v hledáčku). Na zadní straně úchopového
dílu je pak obvyklý otočný volič a pod ním tlačítko zobrazení
informací na monitoru. Zcela dole je pak přepínač určující, zda bude
k záznamu využita karta CompactFlash nebo MemoryStick. Ty lze obě současně
vložit do samostatných slotů pod krytkou na pravé straně aparátu. Zespodu
jsou pak dvířka od bateriové komory, kde najdeme baterii typu Li-Ion s velmi
podrobnou indikací úrovně nabití – přímo na monitoru se zobrazuje čas
v minutách, který schází do vybití baterie.
![]() |
![]() |
Na levém boku najdeme zase přepínač autofokusu se třemi polohami pro
automatické ostření, manuální ostření a pro režim makro. Nad ním jsou
pak dvě samostatná tlačítka pro vysunutí a režim blesku (ten se mění
při držení stisknutého tlačítka a současným otáčením kruhovým
voličem), druhé pak pro nastavení vyvážení bílé barvy. Pod pěkně
provedenou gumovou krytkou zde najdeme také konektory pro video výstup, USB
kabel, externí zdroj, nebo nabíječku baterií.
Velmi zajímavá je pak zadní stěna. Najdeme zde nezvykle úplně na levé
straně otočný volič pro volbu jednotlivých snímacích režimů, který se
jinak u drtivé většiny dalších přístrojů nachází na horní straně.
Nahoře je pak již zmíněný hledáček (s možností dioptrické korekce
oční vady) s pěknou a mohutnou gumovou očnicí, vedle níž je také trochu
neobvykle provedené tlačítko pro přehrávání snímků. Na zbývající
ploše jsou pak ještě další tlačítka a přepínače obvyklých funkcí,
jako samospoušť, blokování expozice, menu a podobně. Zapomenout nesmíme
ani na druhý kruhový volič položený naplocho, v jehož středu se
nachází křížový joystick pro pohyb v menu. Jeho stiskem se pak
jednotlivé volby potvrzují.
Poloze a rozmístění jednotlivých prvků jsem věnoval v tomto testu trošku
zvýšenou pozornost a to hlavně kvůli dost neobvyklé celkové koncepci
celého aparátu. Celkově bych ale řekl, že po kratším zácviku je toto
provedení velmi praktické a intuitivní. Všechny ovladače jsou také
výborně popsané a mají jasně rozeznatelné dorazy. Mechanické konstrukci
i ergonomii aparátu tak v podstatě není co vytknout. Je nutno ocenit zcela
originální a velmi praktickou celkovou koncepci.
Objektiv
Jako obvykle musím zdůraznit, že nejdůležitější částí každého fotoaparátu je jeho objektiv. Sony však není výrobcem optiky, a proto spojil své síly s dnes již legendární německou firmou Carl Zeiss, která se stará o výrobu objektivů. V případě testovaného aparátu Cyber-shot R1 je jím pětinásobný optický zoom objektiv Vario-Sonnar T* s ekvivalentní ohniskovou vzdáleností 24 – 120 mm při světelnosti f/2,8–4,8. Optická soustava je složena z 12 čoček v 10 skupinách, přičemž 4 čočky jsou asférické. Rozsah ohniskové vzdálenosti začínající na ekvivalentu 24 mm je tak velmi příjemnou vlastností a takto široký úhel záběru jistě nadchne nejednoho krajináře nebo fotografa architektury. Také světelnost je poměrně slušná. Mechanicky je pak objektiv přímo lahůdkou. Je vybaven klasickým manuálním zoomem, který je rychlejší, přesnější a pohodlnější než zoom ovládaný elektronicky pomocí tlačítek. Ostření je také realizováno manuálním prstencem na objektivu, i když zde už se jedná o elektronické ovládání. To je však dostatečně jemné a v jeho průběhu se dokonce na displeji zobrazuje přesná vzdálenost, na kterou je zaostřeno. Ostřící prstenec má navíc přímo dokonale jemný chod bez sebemenšího náznaku vůle. Ty nevykazuje ani zoomovací prstenec, jehož chod je také velmi příjemný. Součástí objektivu je bajonetová sluneční clona (přední příruba se neotáčí při zoomování ani při ostření) a standardní filtrový závit o průměru 67 mm. Jedinou mírně negativní vlastností je tak pouze fakt, že objektiv se při zoomování relativně dost vysouvá. Největší vysunutí je při nejdelší ohniskové vzdálenosti a oproti minimu činí asi 4 cm. Detail objektivu je na ukázkovém snímku č.5.
![]() |
![]() |
Nyní se však již podívejme na kvalitu kresby. Na ukázkových snímcích
č.6 a 7 si můžete prohlédnout a případně stáhnout původní snímek
v plném rozlišení v nejvyšší kvalitě formátu JPEG (cca 4MB). Snímek
č.6 byl pořízen nejširším možným ohniskem (ekvivalent 24 mm) při
cloně f/5, časem 1/60 vteřiny, s vyvážením bílé na předvolbu zataženo
a nejnižší možnou citlivostí čipu ISO 125. Snímek č.7 pak
ekvivalentním ohniskem 50 mm, při cloně f/5,6, časem 1/80 vteřiny,
s vyvážením bílé na předvolbu zataženo a ISO 125. Z výsledku č.6 je
patrné, že rozlišení detailů je sice poměrně dobré, ale ostrost jemných
detailů by přece jen mohla být vyšší a to především v okrajových
částech snímku. Výsledek by se dal ještě vylepšit aktivací vyšší
úrovně doostření přímo v aparátu, nebo dodatečným doostřením
v grafickém editoru při zpracování snímků. U snímku č.7 je již
patrné výraznější zvýšení ostrosti a to i v samotných rozích
obrazového pole. Snímek č.8 je také možno stáhnout v plném rozlišení.
Byl pořízen nejširším možným ohniskem pro posouzení míry sférického
zkreslení. To se na snímku sice projevilo, ale v přijatelné míře.
Současně si na snímku můžete prověřit, jak se na kvalitě projevilo
zvýšení citlivosti čipu na hodnotu ISO 400.
Celkově bych tedy řekl, že použitý objektiv je mechanicky přímo
excelentní a ovládání pomocí dvou otočných prstenců jako u zrcadlovek
je opravdu velmi pohodlné. Co se týče optických vlastností, tak jej lze
označit jako dobrý, nikoli však vynikající. Sférické zkreslení je na
obvyklé úrovni v této kategorii, vinětace při nejširším ohnisku při
minimální cloně je sice viditelná, ale jen na jednolitých plochách a jen
mírně. Při zaclonění nebo prodloužení ohniska se vinětace vytrácí.
Vykreslení detailů je velmi dobré. Ostrost je při širších úhlech
záběru trošku slabší, ale s prodlužujícím ohniskem se výrazně
zlepšuje až na výbornou úroveň. Ocenit je nutné také fakt, že již
v základní dodávce aparátu je kvalitní tvarovaná sluneční clona a jako
volitelné příslušenství je možné zvolit ještě širokoúhlou předsádku
x0,8, telepředsádku x1,7 nebo předsádku pro zvýšení možností
fotografování v oblasti makro. Výrobce k objektivu nabízí též několik
originálních filtrů.
- Předchozí strana
- 1
- 2
- Další strana







Komentáře
Zobrazit diskusi ke článku ve fóruJako fyzikář si dovolím odpovědět na část otázek.
Ad rychlost autofokusu: to jde objektivně měřit dost špatně a věty typu" dost rychlý" jsou poněkud scestné. Takže to mi v recenzi nechybí.
K otázce kolem HO a F se však připojuji.
Nicméně vím, že si na odpověď musíme počkat do pondělka. Vyčkejme tedy prosím.
rozsah clony je 2,8-16 wide a 4,8-16 tele. pokud je to srovnáváno se zrcadlovkou, což je díky veliksti čipu pochopitelné, vítal bych i nějakou srovnávací fotku třeba s D70,D50, 350D,20D.
HO je logicky plně srovnatelná s APS-C zrcadlovkami se ekvivalentním objektivem.
AF co jsem četl, bude výrazně pomalejší.
Tím pádem se z toho stává jen velkej těžkej kompakt.
Autofokus je opravdu velmi tezke posuzovat se zrcadlovkami, protoze kazdy objektiv ostri jinak rychle. Subjektivne bych ale rekl, pokiud to zprumeruji, tak tam velky rozdil neni (beru v uvahu nejlevnejsi kategorii zrcadlovek a objektivy bez ultrazvukoveho motoru ostreni).
Pokud jde o srovnani fotek a to predevsim s ohledem na sum, tak ve svych testech pouzivam vzdy stejnou testovaci nocni scenu, takze se pripadne kouknete na test aparatu, u ktereho vas srovnani zajima.
porovnani
http://www.fotopolis.pl/index.php?n=3590&p=0
Pro vkládání komentářů musíte být přihlášen.