Test fotoaparátu Panasonic DMC-LX1

Novinka firmy Panasonic - 8,4 megapixelový fotoaparát velikosti krabičky cigaret s čipem o poměru stran 16 : 9 a možnostmi nastavení, které odpovídají modelu FZ30. To je model DMC-LX1. Pokud vás zajímají jeho vlastnosti a fotografie, přečtěte si následující test.

Stručná charakteristika

Panasonic DMC-LX1 je kompaktní 8,4 megapixelový fotoaparát (efektivně) se čtyřnásobným optickým zoomem. V základním balení najdete fotoaparát, Li-ion baterii, nabíječku, řemínek na zavěšení na ruku, CD se softwarem, manuál a 32 MB SD kartu.
Rovnou na úvod by se slušelo říci, že je to rarita mezi kompakty. Čip má totiž fyzický poměr stran 16:9. Navíc jeho ohnisko začíná na skvělých 28 mm (35 mm ekv.). Má prakticky všechny manuální funkce. A tohle všechno je v těle velikosti krabičky od cigaret. Pravda, objektiv, vzhledem k „širokosti“, z těla vystupuje hodně.

Tělo a ovládání fotoaparátu

Aparát má rozměry 106×56×26 mm (bez výstupků) a hmotnost 215 gramů (včetně baterie a karty) . Ovládání je tradičně velmi jednoduché, přestože aparát disponuje prakticky všemi funkcemi jako model Panasonic DMC-FZ30. Vzhledem ke třídě mu z hlediska ergonomie nelze nic vytýkat.

Na horní stěně najdete hlavní volič režimů, vypínač, spoušť, kolem spouště páčku zoomu a tlačítko pro volbu režimu stabilizace. Také reproduktor s mikrofonem se nachází na vrchní straně aparátu. Konektor napájení, A/V konektor sdružený s USB 2.0, najdeme na pravé straně pod plastovým krytem. Na dolní straně je prostor pro baterii a SD kartu.

Kovový stativový závit je umístěný zcela u okraje dolní stěny, tedy mimo osu objektivu. To umožňuje výměnu baterií i na stativu. Zadní straně dominuje 2,5" LCD displej. Další prvky jsou vpravo od něj. Tlačítko DISPLAY pro určení množství zobrazených informací, tlačítko pro mazání snímků sloučené s režimem sekvenčního snímání a sdružené vícepolohové tlačítko s volbou bracketingu, režimu rychlého prohlížení, režimu blesku a samospouště. Uprostřed nich je tlačítko menu. Pod tlačítkem pro blokování expozice (či ostření nebo obojího současně – volba v menu) je netradiční ovládací prvek – joystick (funkce jsou zmíněny dále). Opět platí, stejně jako u modelu FX8, že tlačítka jsou skvěle hmatem čitelná. Poslední ovládací prvky najdete na objektivu. Je to přepínač poměru stran a přepínač režimu ostření. Myslím, že volba poměru stran přímo na těle je nezbytností a zaslouží tedy pochvalu. Je to tím, že na některé snímky je vhodnější poměr třeba 4:3 než 16:9 a odpadá nutnost přenastavovat hodnotu někde v menu. K ovládacím prvkům bych tedy neměl u tohoto aparátu naprosto žádné výhrady.

LCD a CCD

2,5" LCD má rozlišení 207 tisíc bodů. Byl dobře čitelný jak za slunného počasí, tak za sníženého osvětlení. Jeho jas lze měnit v menu. CCD je 8,4 Mpx čip velikosti 1/1,6". Jeho zásadní odlišnost od všech mě známých aparátů je v tom, že jeho poměr stran je reálně 16:9 a tedy i maximální rozlišení 8,4 Mpx je využito právě při něm. Hledáčkem aparát nedisponuje.

Objektiv a ostření

Aparát disponuje objektivem Leica DC Vario-Elmarit. Světelnost je v rozmezí 2,8 – 4,9. Maximální clona je 8. Jeho čtyřnásobný rozsah v přepočtu ke kinofilmu začíná na skvělých 28 mm a končí na 112 mm. Digitální zoom jej rozšiřuje až čtyřikrát. Protože nižší rozlišení jsou výřezem ze středu čipu a nikoliv vzniklé přepočtem z celého čipu, tak se u nich optický zoom ještě prodlužuje na cca pětinásobek. Krytka objektivu není automatická, což snižuje rychlost první expozice, ale zároveň umožňuje perfektní ochranu přední části objektivu.

Následující tabulka ukazuje reálné ostřící vzdálenosti naměřené od hrany objektivu a přibližné rozměry snímané plochy pro formát 16 : 9. Kratší strana je shodná pro všechny tři poměry. Ostatní lze jednoduše dopočítat.

Automatické ostření je tradičně na výtečné úrovni jak co do rychlosti, tak co do přesnosti. Při nedostatečném osvětlení si aparát přisvítí (volitelně) diodou, která je účinná do vzdálenosti přibližně tři metry. V manuálním režimu ostření lze využít tři režimy zobrazení scény na LCD, stejně jako u FZ30. Pro představu – mezi 5 cm a 10 cm je 65 ostřících kroků, mezi 20 cm a 1 m dalších padesát. Ostří se joystickem na zadní stěně fotoaparátu.

Nejmenší ostřící plochy na první pohled nedovolují focení malých objektů. Nicméně zde pomůže výřez. Za velmi příjemné považuji ostření při nejdelším ohnisku již ze vzdálenosti necelých třicet centimetrů a tedy při prakticky stejné ploše jako při nejkratším ohnisku. Lze tak dosáhnou příjemně rozostřeného pozadí.

Provozní časy a výdrž fotoaparátu

Na jedno nabití baterie (1150 mAh) jsem během tří dnů natočil cca 10 minut videa, nafotil 190 fotografií s občasným použitím blesku, se zapnutým náhledem a častým prohlížením. Také jsem veškerá data z fotoaparátu ( s výjimkou posledních cca dvaceti snímků) zkopíroval do PC. Jakmile se ukázal stav „vybito“, tj. červeně blikající ukazatel stavu baterie, nafotil jsem během pěti minut patnáct fotografií s bleskem. „Náhlá smrt“ vás tedy jistě nepřekvapí.

Provozní časy

Uvedené hodnoty jsou zatíženy reakční dobou na podnět, která činní až 0,2 sekundy.

• čas zapnutí (vypnutí) 1,8 s
• fotografie bez blesku bez namáčknutí 0,6 s
• fotografie bez blesku s namáčknutím 0,2 s
• sekvence je exponována v počtu tři snímky za sekundu v režimu rychlého snímání a dva snímky za sekundu v režimu pomalého i nekonečného snímání. První dva jmenované jsou omezeny pěti snímky v nejvyšší kvalitě ve formátu jpg. Ve formátu TIFF a RAW nelze sekvenci použít.

Blesk

Blesk je v těle aparátu. Pro aktivaci je nutné jej vysunout tlačítkem na horní straně. Dosah je při ISO Auto a nejširším ohnisku od 0,6 m do 4,2 m a pro nejdelší ohnisko 0,3 m až 2,4 m. Lze nastavit všechny běžné režimy – automatický blesk, automatický s redukcí červených očí, vynucený blesk, synchronizaci s dlouhými časy a současně s redukcí červených očí. Tyto možnosti jsou dostupné přímo tlačítkem. K redukci červených očí slouží záblesk (tedy nikoliv osvětlovací dioda).
Měl jsem k dispozici také originální pouzdro. A zde se ukázalo nedobré umístění tlačítka vyskakování blesku. Velmi často se při vkládání do pouzdra blesk uvolnil a následně nešel aparát vyndat. Problém způsobuje zachycení tlačítka o látku uvnitř pouzdra. Musím ale konstatovat, že je to vlastnost, kterou dokážete rychle obejít. Buď budete dávat pozor při vkládání, nebo, stejně jako já, si zvyknete blesk zamáčknout.

Nastavení a funkce fotoaparátu

Přímo na objektivu je přepínač poměrů stran exponovaných fotografií. Je nutné si uvědomit, že přepnutím se prakticky uřezávají jen delší strany a nic víc. Umístění mechanického ovládání přímo na objektivu považuji ze velmi dobré, protože širokoúhlý režim není pro vertikální focení vždy vhodný a přepnutí je tak otázkou okamžiku. Na objektivu je přepínač mezi automatickým režimem ostření, režimem makro a manuálním ostřením.

Režimy dostupné na otočném voliči jsou naprosto běžné a běžných vlastností. Jsou tu i dvě pozice pro scénické režimy. Protože si fotoaparát „pamatuje“ poslední nastavení (SCENE MENU v SETUPu nastavené na OFF), tak máte vlastně rychlou volbu ke dvěma ze 14 – portrét, sport, jídlo, krajina, noční portrét, noční krajina, dítě, jemná tvář, při svíčkách, párty, ohňostroj, sníh, padající hvězdy a autoportrét. Režim dítě lze doplnit o datum narození a na fotografii je rovnou věk. Režim padající hvězdy lze navolit ve třech časech 15 s, 30 s a 60 s. Dalšími režimy jsou režim Auto, P, A, S, M, režim video a samozřejmě režim prohlížení. Aparát umožňuje použití časů od 60 s do 1/2000 s a clon od F8 do F2,8 (4,9). Nelze použít všechny jejich kombinace. Povolené možnosti naleznete v manuálu. Režimy stabilizace jsou tři. Vypnuto, stálá stabilizace a stabilizace v okamžiku expozice. Podle snímků a jejich ostrosti odhaduji, že stabilizátor umožňuje prodloužit časy focené z ruky o dvě až tři clony.

Na zadní straně je jeden neobvyklý ovládací prvek – joystick. Jeho stiskem získáte nabídku vyvážení bílé, volby ISO, rozlišení pro daný poměr stran a kvalitu komprese (resp. druh formátu). Škoda, že v přímé volbě chybí režim měření expozice. V poloautomatických režimech a v manuálním režimu stiskem do stran volíme hodnoty clon a časů. Tlačítko AF/AE LOCK slouží k aretaci expozice nebo aretaci zaostření anebo obojího. Volba druhu aretace se provádí v Menu.

Další důležitou funkcí je kompenzace expozice (+/- 2 EV s krokem 1/3 EV) a volba bracketingu v rozsahu +/- 1 EV s krokem 1/3 EV. Na témže tlačítku je v případě manuálního nastavení bílé také její jemné doladění. Ze sekvenčních režimů lze volit rychlou sekvenci (respektive pomalou sekvenci), při nichž se exponuje nejvýše pět snímků frekvencí tři snímky za sekundu (respektive dva snímky za sekundu. Hodnoty platí při nejvyšším rozlišení pro nejvyšší kvalitu jpg. Při použití sekvenčních režimů nelze použít blesk ani jiný formát než jpg. Dalšími tlačítky lze ovládat blesk, samospoušť (10 s nebo 2 s) či rychlé prohlížení fotografií. Tlačítkem DISPLAY (POWER LCD) lze volit množství zobrazených informací, včetně reálného histogramu či vodících lišt. Při dlouhém stisku tohoto tlačítka se skokem zvýší jas displeje.

Z podstatných pro režim fotografování lze v menu volit vyvážení bílé a to „pět“ – auto, denní světlo, zataženo a žárovku. Další dvě pozice slouží k vlastnímu nastavení. Každou (mimo auto) lze pak při focení jemně doladit (volba pod „šipkou nahoru“). Citlivost lze volit z hodnot 80,100, 200, 400 ISO nebo ji nechat v režimu Auto. Rozlišení a kvalitu komprese volíme v dalších dvou položkách. Rozlišení lze zvolit v megapixelech. Tomu odpovídají při poměru 16:9 rozměry 3840×2160, 3072 x1728 a 1920×1080. Při poměru 3:2 – 3248×2160, 2560×1712, 2048×1360. A při poměru 4:3 – 2880×2160, 2304×1728, 2048×1536, 1600×1200, 1280×960. Kvalitu komprese jpg lze vybrat ze dvou možností. Lze vybrat TIFF a RAW. Dodávaný software bohužel umožňuje pouze neovlivnitelný převod do formátu jpg. Další volbou je automatická zvuková poznámka k pořízenému snímku v délce 5 s. Na další straně následuje systém měření expozice (se zdůrazněným středem, celoplošné a bodové). Další volba skrývá systém zaostření (9ti zónové ostření, 3í zónové rychlé ostření, jednozónové rychlé ostření, jednozónové (nikoliv rychlé) ostření a bodové zaostření). Následuje zapnutí kontinuálního ostření. Další volbou je zapnutí pomocného osvětlení ostření. Poslední na druhé straně je druh aretace tlačítkem AF/AE. První na třetí (poslední) straně je aktivace digitálního zoomu. Další dvě možnosti pokrývají úpravy snímku. Barevné efekty jsou čtyři – studený nádech (COOL) zabarví snímek modře. Teplý nádech (WARM) zabarví snímek červeně. Následují dva klasické režimy – černobílý a sepie. Pod položkou PICT.ADJ. lze nastavit kontrast, ostrost, barevnost a intenzitu redukce šumu, vše ve třech krocích. Poslední volba v Menu umožní expozici až sto snímků a jejich následné složení do videosnímku. Rozlišení je pouze QVGA (320×240 bodů).

V Setupu lze nastavit jas displeje v sedmi úrovních, automatické zobrazení po expozici, dobu automatického vypnutí, asistenta manuálního ostření, zvuky, hlasitost, datum a čas či resetování počitadla snímků. Za nejpodstatnější volbu považuji druh komunikace přes USB – PC nebo PictBridge a zobrazení přepalů. Položkou SCENE MENU nastavíte, zda se po přepnutí na scenické režimy zobrazí přehled režimů, či se použije poslední zvolený režim („paměť režimu“). Poslední volbou v Setupu je volba jazyka. Čeština však bohužel chybí.
Asistent manuálního ostření má tři režimy. Ostření na celou scénu (OFF), ostření na zvětšený střed při zobrazení celé scény (MF1) a ostření na střed snímku, který se zobrazí přes celé LCD (MF2).

Video

Fotoaparát disponuje pro záznam ozvučeného videa ve formátu MOV rozlišením 640×480 a 320×240 bodů (poměr stran 3 : 2) s možností volby 30 snímků či 10 snímků za sekundu. V poměru 3 : 2 video natáčet nelze. V poměru 16 : 9 má video rozlišení 848×480 bodů a lze také vybrat frekvenci 30 nebo 10 snímků za sekundu. Natáčet lze do zaplnění karty. Nelze použít žádný zoom, zůstává ohnisko zvolené v okamžiku počátku záznamu. Na 1 GB kartu lze v nejvyšší kvalitě uložit necelých deset minut záznamu. Máte také možnost exponovat fotografie (max. 100) tak, že je fotoaparát spojí do videosekvence s vámi vybraným počtem snímků za sekundu (5 či 10). Tyto snímky mají rozlišení QVGA (320×240 bodů) a potřebnou funkci naleznete v Menu.

Prohlížení fotografií

Prohlížení fotografií je intuitivní a velmi jednoduché. V režimu rychlého náhledu po stisku tlačítka REVIEW lze fotografie prohlížet, zvětšit (skokem) až 16× a mazat. Po volbě prohlížení na hlavním voliči se zobrazí po stisku tlačítka MENU širší možnosti práce se snímky. Obrázky lze otáčet, označit je pro tisk (DPOF), nechat je zobrazovat postupně za sebou, či k nim přidat zvukovou poznámku (max. 10 s). Tato poznámka je pak ve formátu MOV. Množství zobrazených informací ovlivníte tlačítkem DISPLAY. Zobrazit lze mj. histogram.

Připojení k PC a tiskárně

Aparát podporuje režim přímého tisku PictBridge a připojení k PC jako zařízení USB Mass Storage (fungovalo opět bez chybičky). O propojení se stará rozhraní USB 2.0. Druh zařízení, k němuž se aparát připojuje, se volí v Setupu.

Testovací fotografie

Označení ® znamená, že je k dispozici originální fotografie či 100% výřez. Exif je prakticky u všech. Obsahuje-li fotografie výřez, je uložena s takovou mírou komprese, abych nepozoroval při 200% zvětšení rozdíl mezi původním a ukládaným snímkem. Název fotografie charakterizuje to, co lze na ní zjišťovat především. Všechny až na uvedené výjimky byly pořízeny se zapnutým stabilizátorem v režimu 2.

Zkreslení objektivu je u obou krajních ohnisek obvyklé – u nejkratšího mírné soudkovité a u nejdelšího prakticky bez zkreslení.

Aberace při maximálním ohnisku..

Ostrost na obou krajích ohniska. Výřezy jsou ze středu a rohu snímané scény. Znatelně měkčí je pouze v rohu u nejkratšího ohniska při cloně 2,8. U rálných fotografií ji nelze postřehnout.

Aberace je u tohoto aparátu minimální. Fialové kontury najdete jen ve velmi ojedinělých případech a to i u nejdelšího ohniska. Kresba je patrná i ve stínech.

Opět základní ukázka barevných nastavení. Varianty jsou zcela shodné s modelem FZ30..

Makro nelze vzhledem k minimální zaostřovací vzdálenosti a 28 mm ohnisku považovat za excelentní. Nicméně, vzhledem k rozlišení čipu lze s pomocí výřezu dosáhnout dobrých výsledků..

Fotografie s bleskem. Nevznikají přepaly. Podání barev odpovídá možnostem. Třetí snímek v pořadí je jediný, na kterém naleznete reflexi. O ty je skutečně velká nouze.

Typická fotografie vhodná pro použití širokoúhlého formátu. Najdete ji v původním rozlišení.

Reflexe skutečně naleznete jen sporadicky. Na těchto dvou fotografiích nejsou.

Stabilizace umožní udržet časy delší o dvě až tři clony. První snímek je bez stabilizace a bez snahy. Druhý opět bez stabilizace, ale s maximální snahou udržet při 113 mm ohnisku čas 1/10 s. Poslední snímek je se zapnutou stabilizací v režimu 2 a opět bez valné snahy o ostrý snímek. Rozdíly jsou značné. Snímky neobsahují exif.

Jak je v kategorii malých čipů obvyklé, nejvyšší ISO dostupné u fotoaparátu je i zde použitelné jen v nejnutnějším případě. Při ISO 200 si šumu všimnete asi až na snímcích ve velikosti minimálně A3.

Závěr

Fotoaparát má mnoho zajímavých vlastností. Je malý, pohotový, disponuje možností širokoúhlého snímání v maximální kvalitě 8,4 Mpx, dobře zvládá běžné scény. Zřejmě negativně na první pohled zapůsobí doporučená cena 18 995,– Kč, ale zkuste ji porovnat s jinými „podobnými“ modely. Často diskutovaná aberace je prakticky nulová, šum obvyklý. Vzhledem k širokým možnostem nastavení je výsledná kvalita fotografie především v rukou fotografujícího.

Mohli bychom si položit otázku, čím se liší tento kapesní fotoaparát od modelu FZ30. Pokud si totiž dobře prohlédnete jejich menu a projdete popis jednotlivých funkcí, tak zjistíte, že zde rozdílů není mnoho. Rozdíly jsou v použitém čipu, možnostech použití příslušenství a samozřejmě v objektivu. Pokud tedy hledáte fotoaparát, který by byl funkcemi podobný modelu FZ30 a velikosti odpovídal FX8, máte jej. Ba i cena leží mezi nimi a doporučená je 18 955,– Kč.

Děkuji firmě Panasonic za zapůjčení fotoaparátu k redakčnímu testu.