Je Canon FD mrtev? IV.díl

Předsádky

Nejjednodušší cesta ke close-up fotografii, nejen dnes, ale především v době před 20–30 lety. Předsádka nesnižuje světelnost objektivu a nevyřazuje z provozu přenos clony, pouze se jednoduše našroubuje na přední přírubu objektivu podobně jako filtr. Canon nabízel předsádky dvou ohniskových vzdáleností: 450mm (+2.2D) a 240mm (+4.2D). V obou případech se jednalo o kvalitní apochromatický objektiv složený ze dvou členů, vyráběly se v průměru 52mm a byly určeny pro objektivy 35–135mm. Dalo se s nimi dosáhnout 0.2–0.7× zvětšení.

Obecně lze předsádky doporučit pro kratší teleobjektivy, na širších ohniscích není zvětšení mnohdy dostačující, delší objektivy zase mají velký filtrový průměr, což se projeví na ceně předsádky. V současné době lze vybírat z velkého množství výrobců. Cena apochromatických předsádek pro průměr 52mm se pohybuje kolem částky 2.500Kč, zajímavou výjimkou je firma Nikon. Jejich makroobjektivy pod označením 3T (+1.5D) a 4T (+2.9D) jsou k mání za pouhých 1.000Kč, to už stojí za vyzkoušení! V následující tabulce jsou očekávaná zvětšení pro několik ohniskových vzdáleností:

objektiv / předsádka	+1.5D	+2.9D
50mm (inf-0.45m)	0.08–0.21×	0.15–0.29×
85mm (inf-0.85m)	0.13–0.25×	0.25–0.39×
135mm (inf-1.3m)	0.20–0.34×	0.39–0.55×
200mm (inf-1.5m)	0.30–0.50×	0.58–0.82×

Mezikroužky

Zřejmě nejrozšířenější pomůcka používaná v makrofotografii. Vkládají se mezi tělo a objektiv, takže je lze použít na téměř jakýkoliv FD objektiv. Na druhou stranu to přináší i určitá úskalí. Prvním je snížení světelnosti, druhým pak přerušení přenosu clony mezi tělem a objektivem. Nejlevnější FD mezikroužky clonu nepřenášely a daly se libovolně kombinovat. Clona objektivu se musela nastavovat ručně. K dispozici byly o síle 5/10/20mm. Mezikroužky s přenosem clony se vyráběly o síle 15/25/50mm, avšak automatika znemožňovala jejich vzájemné kombinování. Zajímavé byly mezikroužky s proměnnou velikostí 15–25/30–55mm, avšak opět bez přenosu clony. Mezikroužky bylo možné používat s libovolným objektivem s ohniskovou vzdáleností větší než 28mm, často se používaly s makroobjektivy nebo „padesátkami“. Umožňovaly v závislosti na použitém objektivu 0.1–1.5× zvětšení.

Sadu FD mezikroužků s přenosem clony lze pořídit v bazaru za pěkných 1.000Kč. Mezikroužky se hodí především pro základní a mírně široké objektivy, ale i s teleobjektivy lze dosáhnout pěkných záběrů. Kombinace portrétních objektivů a slabých mezikroužků se někdy používá k potlačení pozadí zmenšením hloubky ostrosti. Podívejme se do tabulky, jaká zvětšení lze očekávat.

objektiv / mezikroužek	10mm	15mm	25mm	50mm
35mm (inf-0.3m)	0.29–0.42×	0.50–0.61×	0.83–0.94×	1.67–1.78×
50mm (inf-0.45m)	0.20–0.33×	0.30–0.43×	0.50–0.63×	1.00–1.13×

Makroměchy

Dnes již méně známá pomůcka, s jejíž pomocí lze dosáhnout opravdu velkého zvětšení. Dodávalo se několik typů s běžným výtahem do 150–175mm. K nim bylo možné navíc pořídit speciální mezikroužky o délce až 200mm. Přední část měchu byla výměnná, objektiv šel nasadit v normální nebo reverzní poloze. Tím se dalo dosáhnout dalšího zvětšení. Při výtahu 175mm to bylo až 3.6× zvětšení. Při použití měchu se obdobně jako u mezikroužků snižuje reálná světelnost objektivu, přenos clony je přerušen. Nicméně existovala zajímavá pomůcka: malý mezikroužek s mechanismem pro zaclonění v okamžiku expozice. Jde vlastně o obdobu šoupěte na těle FD zrcadlovky, které se používá pro kontrolu hloubky ostrosti (viz 1. a 2.díl). Šoupě se ovládalo zdvojenou drátovou spouští, jeden konec se připojil na tělo fotoaparátu, druhý konec na tento adaptér. Tím se v jeden okamžik zaclonilo a otevřela závěrka.

Na makroměch pro FD Canon jsem v bazaru dosud nenarazil, ale dal by se jistě použít s příslušnou redukcí i měch pro jiný systém.

Makroobjektivy

Makroobjektivy jsou optimalizované především na krátké vzdálenosti, nabízejí výborný komfort při práci jako žádná jiná pomůcka. Pokud to myslíte s makrem opravdu vážně a hodláte fotografovat především ve větších měřítkách, sáhněte po něm, nebudete litovat. FD Canon nabízí výběr ze tří ohnisek: 50/3.5 a 100/4 pro 0.5× zvětšení, 200/4 pro 1× zvětšení. Specialitkou jsou makroobjektivy 35/2.8 a 20/3.5 určené výhradně pro kombinaci s makroměchem. Při svých miniaturních rozměrech – délka 22/20mm a hmotnost 60g/35g – dosahovali až 5×/10× zvětšení! Spolu s mezikroužky až 20× zvětšení, což už je oblast mikrofotografie.

V bazarech bývá občas k vidění oblíbená „makrostovka“, ovšem málokdo jí nakonec prodá. Nabízené ceny jsou na úrovni cen dnešních bazarových AF makroobjektivů, které často disponují 1× měřítkem či lepší světelností. Jejich pořízení je tedy pro běžného fotografa nevýhodné.

Reverzní set

Šikovná pomůcka, s jejíž pomocí lze dosáhnout slušných měřítek ve výborné kvalitě. Na trhu se objevilo několik typů, ten nejjednodušší set se skládal s malého mezikroužku s filtrovým závitem 52/55/58mm a tzv. makroclony, která se nasazovala na bajonet objektivu a sloužila k manuálnímu nastavení clony. Existoval však také set s přenosem clony, kde byl místo makroclony použit adaptér, o kterém jsem se již zmínil u měchů. Opět bylo nutné použít dvojitou kabelovou spoušť. Kromě obyčejného reverzního kroužku existoval také kroužek s výtahem 13mm. Reverzní set bylo možné kombinovat s mezikroužky bez přenosu clony. Podle použitého objektivu lze dosáhnout až 3× zvětšení.

objektiv	24mm	28mm	50mm
zvětšení	2.5×	2×	1×

Na revezní set s přenosem clony jsem narazil v bazaru hned dvakrát, shodně za 1.000Kč, což je pěkná cena.

Kromě výše uvedených možností, které se dali vzájemně kombinovat, existovala spousta makropříslušenství jako makroblesky, mikroposuvy, výměnné matnice, hledáčkové lupy či úhlové hledáčky. Pro oblast větších měřítek se vyráběl speciální makrostojan s jemným posuvem a podsvícenou základnou. Zajímavá cesta k zvětšení měřítka byl makro slide duplikátor. Jde o nástavec, kam se vkládal diapozitiv, zadní stěnu tvoří opalové sklo. Nástavec se připevní na objektiv spojený k tělu měchem, fotograf si vybere výřez a ten přefotí na celé políčko filmu. Jak je vidět, možností je opravdu mnoho, fantazii se meze téměř nekladou.