FotoInspirace, 2.díl - Fotografování vážek

Kde a kdy vážky hledat

Vážkami obecně lidově nazýváme několik druhů hmyzu – vážky, šídla, šidélka, šídlatky, motýlice, lesklice, páskovce a klínatky. Účelem tohoto článku však není určování jednotlivých druhů. Proto zůstaneme u společného obecného výrazu vážky a odborné entomologické informace ponecháme na příslušných odbornících, kteří se pro změnu odborně nazývají odonatologové. Pro nás fotografy je podstatné hlavně to, kde vážky hledat. U nás to není v podstatě žádný problém. Vážky jsou na území celé České republiky velmi rozšířené a najdeme je bez problémů u téměř každé vodní plochy. Vážkám se daří v řekách, rybnících, přehradách, potocích, bažinách a dokonce i rašeliništích. Ale asi vůbec nejraději mají obecně menší vodní plochy se stojatou a mělkou vodou s dostatkem vodních rostlin a spíše teplejším klimatem. Úplně ideální pro začátečníky jsou tedy běžné druhy, které se v hojných počtech vyskytují u menších a nepoužívaných rybníčků. Ty jsou v ideálním případě mělké a napůl zarostlé. Takové ideální místo je třeba na ukázkovém snímku č.2.

Dalším důležitým faktorem je pokud možno čistá voda a také klidné prostředí. Vážky jsou obecně dost plaché a u rybníku, kde se právě koupe padesát lidí, toho asi moc nevyfotíme. Naopak, pokud si najdeme opravdu klidný kout, tak se vážky jakoby zklidní a nechají nás v klidu fotografovat i na skutečně velmi krátkou vzdálenost. Musíme však také dbát na dobrý přístup k hladině a to především v místech, kde jsou vodní rostliny, na kterých vážky rády sedávají. Ideální je vlézt v plavkách přímo do vody a nebo se vybavit rybářskými holínkami. Takto vybaveni nebudeme muset balancovat na hraně břehu a snížíme tak pravděpodobnost pádu i s drahou technikou do vody.

Kdy na vážky nejlépe vyrazit? To je také poměrně snadná otázka. Vážky mají obecně rády teplo, a tak se první jarní druhy objevují v průběhu jara, jakmile začnou první skutečně teplé a slunečné dny, většinou koncem dubna nebo nejpozději začátkem května. Vrcholem sezóny výskytu vážek jsou pak nejteplejší měsíce v kalendářním roce – červen, červenec a srpen. Nástupem podzimu pak vážek ubývá a jakmile nastanou podzimní plískanice a celkově se ochladí, tak zmizí i poslední vážky. To bývá většinou koncem měsíce října. V průběhu celé této doby je tedy možné vyrazit do terénu. Vhodná roční doba ale nestačí, vážky jednoznačně preferují slunečné dny. Vyskytují se samozřejmě i když je zataženo, ale nejhojnější výskyt je jednoznačně v parných letních slunečných dnech, kdy je teplota kolem 30 °C. A nejen to, s příchodem večera vážky redukují svou aktivitu a schovávají se. Opět se objeví až s intenzivním slunečním svitem v pozdním ránu. Ideální denní doba je proto kolem poledne či brzy odpoledne.

Vhodná technika

Další velmi důležitou otázkou při “fotolovu“ vážek je, jakou použít vhodnou fotografickou techniku. Použít se dá většina fotoaparátů a to jak klasických, tak i těch digitálních. V tomto článku se budu soustředit především na digitální fotoaparáty. To vzhledem k tomu, že drtivá většina uživatelů našeho serveru využívá právě digitální techniku. Ani speciální režim makro není příliš důležitý, protože vážky nás většinou na opravdu krátkou vzdálenost nepustí. Stačí tak na ně i kompaktní aparáty střední třídy. Velkou výhodu mají přístroje se stabilizátorem (jako například KonicaMinolta DiMAGE Z-3 na ukázkovém snímku č.4), protože fotografování ze stativu téměř nepřichází v úvahu a když, tak spíše jen u opravdu zkušených “lovců“. Kompaktní aparáty mají obecně několik nevýhod. Hlavní je ta, že jejich objektivy mají takovou optickou konstrukci, která značně znesnadňuje či přímo znemožňuje dosáhnout pěkně rozostřeného pozadí. To je důležité pro zvýraznění vážky na úkor pozadí, čímž vyniknou jemné detaily. Dalším nedostatkem je, že většina z nich má poměrně pomalé reakce a také zpoždění po stisku spouště. To je u rychlých vážek někdy opravdový problém. Dá se to částečně kompenzovat trpělivostí a nasazením v akci.

Nejvhodnější technikou na lov vážek jsou samozřejmě jednooké zrcadlovky a to jak klasické, tak digitální. Majitelé těch digitálních jsou trochu ve výhodě. Při fotografování vážek vzniká dost odpadu, což při fotografování na film vyjde poněkud draho. Samotná zrcadlovka může být v podstatě jakéhokoli typu. Výhodné jsou především modely, které mají skutečně rychlé reakce (zpoždění spouště a také rychlost autofokusu) a také dobrou výdrž baterií. Budeme totiž často přeostřovat a také pořizovat několik variant jednoho snímku. Hodně snímků se taky nepovede, takže budeme na místě hodně prohlížet i mazat fotografie, což všechno klade zvýšené požadavky na kapacitu baterie. Jako příklad uvedu třeba Nikon D70, který má skutečně velmi rychlé reakce i výdrž baterií, a přitom v kategorii digitálních zrcadlovek patří k těm cenově nejdostupnějším (viz ukázka č. 6).