Srnčí říje

Rok fotografa přírody bývá velmi často rozdělen na období, na která se dokáže těšit doslova a do písmene jako malý kluk. Většinou už dlouho před tím s ním není žádná řeč a pokud je, stejně se brzy stočí k onomu pomyslnému datu, kterým zrovna momentálně žije a je úplně jedno, jestli je to fotografování zimujících brkoslavů severních, či na sotva rozmrzlých, ještě ledových vodách, první navrátivší se kachny a divoké husy...

Svou roli samozřejmě hrají i rozdílné klimatické podmínky. Jinak probíhá a fotografuje se říje v nížinách s rozsáhlými plochami luk a polí a úplně jinak v podhorském lese plném maliní a překážek. A to jsem ještě nezmínil jeden důležitý faktor a tím je počasí. Za deště je asi opravdu lepší zůstat v pensionu či chalupě a zvolit jiný program. Prší-li však v noci a nad ránem přestane, honem ven, protože srnčí půjde ven z houštin, odkud na ně neustále nepříjemně kape a bude se snažit dohnat i svoji ranní paši, chci říci snídani …

V době srnčí říje si můžeme k úspěchu velmi dobře pomoci použitím srnčí vábničky, kterou si opatříme s dostatečným předstihem. Pokud umění vábení neovládáme, rovněž s předstihem poprosíme s „tekutým kamarádem myslivcem“ některého ze znalců tohoto malého kouzla a poprosíme jej o malou instruktáž a lekci vábení. Není nic horšího, než se s čerstvě zakoupenou vábničkou učit v půl páté ráno pískat v místech, kde je velmi pravděpodobný výskyt některého ze srnců. Nejen, že je šance na přivábení takového srnce velmi malá, ale ještě si jej můžeme na dlouhou dobu pěkně „zradit“. I když i tady platí staré známé pořekadlo: „Čím hloupější sedlák, tím větší brambory“. Můj kamarád si koupil vábničku odpoledne po práci, k večeru si sedl na pařez na okraji lesa, zapískal a srneček přiběhl tak blízko, že ho div neporazil. Kamarád byl tak překvapen, že ani nezvedl foťák! Srnec se otočil jako na obrtlíku, kamarádovi pěkně „vynadal“ a byl ten tam. Nic platné nebylo už další všemožné pískání, pro ten den bylo prostě sloveno.

Nemáme-li vábničku a neovládáme-li toto prosté kouzlo „pískání“, na které, je-li provedeno bez sebemenší chybičky, srnci ve většině případů přibíhají, máme tady ještě druhou možnost a to využít doprovodu některého z myslivců, který se pro nás bude snažit srnce „napískat“, jak se mezi myslivci říká. Takový průvodce je opravdu k nezaplacení. Z vlastní zkušenosti vím, o čem mluvím. Nebýt mého kamaráda Zdeňka, nikdy bych snímky srnce v říji neměl.

Druhým způsobem našich fotografických lovů je tzv. šoulání revírem. To znamená, že se vždy někde na nějakou chvíli zastavíme, zapískáme a čekáme, zda se na blízku neobjeví po srně toužící srnec. Někdy se však stane, zvláště u starých pardálů, že si jdou takzvaně pro vítr a celého nás pěkně dokola obejdou. Zjistí, že buď naletěli, a nebo nemohou srnu najít. Pak to buď vzdají a nebo se nám ukáží a to je pak už jen na nás, jak tuto situaci dokážeme zúročit v náš prospěch!

Ale co rodina? Řeknete si, to sliboval, že to vysvětlí a nic! Ale kde milí přátelé, pokud jste četli pozorně, už jsem vše vysvětlil, ale pro pořádek ještě jednou. Nejlepší doba je brzy ráno a pak odpoledne do soumraku a mezitím se dá stihnout třeba tolik potřebný nákup, s dětmi na výlet a nebo na koupaliště a večer ještě posezení u ohně… Věřte mi, že se s fotografováním srnčí říje o letní dovolené nechá zabít opravdu několik much jednou ranou a vy budete nejen spokojeni se získanými snímky, ale ani rodina, která bývá v případech fotografa přírody velmi tolerantní, nepřijde zkrátka!

Přeji vám všem krásné léto završené těmi nejkrásnějšími snímky a nezapomeňte, že člověk mnohdy pro jedno nevidí to druhé, a proto mějte oči dokořán! A samozřejmě jen to nejlepší světlo!!!

Na samotný závěr bych moc rád poděkoval Liborovi Votočkovi za poskytnuté snímky zachycující ty nejintimnější chvíle srnčí říje a vás všechny rád upozornil na to, že nám na náš webík www.naturphotogallery.com můžete posílat vaše nejlepší snímky z letošní srnčí říje, ze kterých na podzim uděláme společnou malou galerii. A ještě něco, nejlepší snímek bude odměněn!

Váš Jan Veber a společně s Liborem i webík.

Líbil se vám článek?

Komentáře

Zobrazit diskusi ke článku ve fóru
  • Jan Veber
    Jan Veber
    Autor
    23.07.2005 14:09

    Pro BIGLAMA
    Foceno je to Canonem 10D+ EF 100-400 L IS, omlouvám se!!:-)

  • donbas
    donbas
    26.07.2005 16:13

    Kéž by se mi letos podařil alespoň jeden srnec jako jsou na snímcích v článku !Článek je výborně napsán, je v něm vše potřebné .Jen pozor na bezhlavé vábení,zejména v počátku říje,může to mít opačný efekt a později srnci nemusí na pískání reagovat.Ještě se dá použít pískání srnčete v případě,že srnec dovádí se srnou.Ta se jde podívat na srnče a srnec ji žárlivě doprovází .

  • gedo
    gedo
    27.07.2005 21:31

    keď sa mi podarí v sobotu ráno vstať tak to pôjdem skusiť .Možno sa mi Tvoje rady zídu .

  • Lumis
    Lumis
    23.08.2005 20:26

    Honzo,moc pěkně jsi to napsal:-)Ještě jsem se letos na srnčí říji nedostal ale chystám se to napravit a tvé rady mi přijdou vhod:-)

  • Libtr
    Libtr
    09.03.2006 19:23

    Pro mně velmi užitečná recenze. Cystám si koupit nějaký pěkný a foťák a jelikož jsem myslivec bude srnčí zvěř nejvíce vyplňovat moji fotografickou činnost.

Pro vkládání komentářů musíte být přihlášen.

Komentáře k článku (18)

Tisknout článek

Tip na článek

Zimní Šumava - inverzní mlhy, fotka nebo časosběr?
Zimní Šumava - inverzní mlhy, fotka nebo časosběr?

In­verzní mlhy fo­to­gra­fu­jeme na Šu­mavě od konce lis­to­padu do konce února. Kašper­ské Hory, které leží na před­ním hře­beni Šu­mavy jsou ide­ál­ním mís­tem. Dě­lat ča­sosběr nebo fo­to­gra­fo­vat? Nic není ide­ální a příště to bude zase úplně jiné. Krásné vá­noce!

Doporučujeme

Nejčtenější články

Nejčtenější fototesty

FotoAparát.cz - Instagram