FotoInspirace, 1.díl - Digitální IR fotografie

Úvod

Proč přicházím s tímto článkem právě teď? Na to je snadná odpověď – pro infračervenou digitální fotografii jsou ideální slunečné dny a také roční období, kdy je všude kolem nás dostatek zeleně. A toto období právě nastává, takže je také ideální čas se do digitální infračervené fotografie pustit. Tímto způsobem lze samozřejmě fotografovat cokoli a v kteroukoli roční dobu. Nejpůsobivější jsou klasické krajinky s dostatkem zeleně, oblohy a případně vodní hladiny. Listová zeleň totiž infračervené světlo dosti výrazně odráží, kdežto obloha a vodní hladina naopak pohlcuje. Kombinací pak vznikají zajímavé a kontrastní fotografie. Nejlepším zdrojem infračerveného záření je slunce, a proto jsou ideální letní parné dny, kdy lze výborně infračerveně fotografovat i v pravé poledne. Tedy v dobu, kdy na klasickou fotografii není právě ideální čas.

Již nadpis článku zdůrazňuje, že se budeme zabývat digitální infračervenou fotografií. Samozřejmě existuje i klasická infračervená fotografie s použitím speciálních filmů, ale to je trošku jiný šálek kávy a spíše téma na zvláštní samostatný článek. Nechci míchat tato dvě témata dohromady, a proto se budu věnovat pouze digitální části. Ta má navíc oproti té klasické spoustu výhod a to především pro úplné začátečníky, kterým je tento článek určen.

Co budeme tedy potřebovat? Především je to samotný digitální fotoaparát. O vhodných typech se zmíním v samostatné kapitole. Dále se neobejdeme bez speciálního infračerveného filtru a zcela nezbytnou součástí výbavy je i pevný stativ, protože při fotografování se budeme pohybovat v oblasti poměrně dlouhých expozičních časů. Můžeme dosáhnout (a většinou dosahujeme) tak dlouhých expozic, že nám nepomůže ani žádný stabilizátor obrazu. Vhodným a velmi užitečným doplňkem nám může být i dálkové ovládání fotoaparátu. To může být jak kabelové, tak bezdrátové. Pokud ho nemáme, tak si jistě ve většině případů vystačíme i se samospouští. A nesmíme zapomenout ani na sluneční clonu objektivu. Ta je u digitální infračervené fotografie také velmi důležitá – při fotografování vždy dávejte velký pozor, aby vám nesvítilo přímé slunce na přední čočku objektivu a to nejen kvůli možným nežádoucím reflexům, ale i kvůli možnosti poškození snímacího čipu. A rozhodně NIKDY nefotografujte s infračerveným filtrem takovou kompozici, kdy by bylo slunce v přímém záběru. V tom případě by poškození snímacího čipu bylo velmi pravděpodobné. IR (nadále již budu používat pouze tuto zkratku místo dlouhého infračervený) filtr je natolik tmavý, že zadrží většinu viditelného světla a je tak nutno exponovat delšími časy. IR záření napřímo ze slunce je natolik silné, že při těchto časech by došlo doslova k vypálení jednotlivých pixelů na čipu.

Vhodné přístroje

Bohužel ne všechny digitální fotoaparáty jsou pro IR fotografii optimální. Dost záleží na použitém typu snímače. Není to vždy pravidlem ale většinou jsou CCD čipy vhodnější jak CMOS. Dost také záleží na použitém ochranném filtru, který je umístěn před každým čipem uvnitř fotoaparátu a je tak v podstatě jeho pevnou součástí. Tento filtr právě intenzivně tlumí IR záření, protože čipy jsou na něj poměrně velmi citlivé. Ideální by tak bylo fotoaparát rozebrat a tento filtr odstranit úplně, čímž by byl zase nepoužitelný pro běžnou fotografii. Existují dokonce aparáty, které umí tento filtr mechanicky odklopit. Jsou to například některé kompaktní přístroje značky Sony. Canon dokonce vyrábí i speciální verzi populární zrcadlovky EOS 20D s označením 20Da (na českém trhu ale zatím bohužel není k dispozici), která tento filtr nemá vůbec a je tak určena především pro IR a astrofotografii (viz ukázkový snímek č.6).

My však budeme vycházet z předpokladu, že použijme standardní digitální fotoaparát. To, jak moc je či není vhodný, se odhaduje jen velmi těžko. Existují na to různé finty, například vyfotografování přední části dálkového ovladače k televizoru (či jinému spotřebiči) se stlačeným libovolným tlačítkem. Dálkové ovladače vyzařují IR a pokud se toto objeví na fotografii, tak se dle jeho intenzity dá odhadnout, jak moc je či není přístroj vhodný. Zcela spolehlivě to však prověří až praxe. O něco vhodnější bývají zrcadlovky než kompaktní přístroje. U zrcadlovek však může mít na výsledek vliv i typ použitého objektivu, takže většinou je to tak trošku sázka do loterie – i když obecně lze říci, že většina digitálních aparátů JE vhodná pro IR fotografii, i když některé více a některé méně.

Filtry

Kromě samotného fotoaparátu je další nezbytností infračervený filtr. IR filtry bohužel patří v nabídkách výrobců filtrů spíše k těm dražším, někdy i nejdražším. Existují však levnější alternativy a náhrady. Vezměme to pěkně po pořádku. Ideální variantou je klasický originální skleněný IR filtr v kovové kulaté obroučce příslušného průměru a závitu. To je však varianta nejdražší. Navíc se tyto filtry neprodávají běžně, a tak je většinou potřeba je předem objednat. Na jejich dodávku můžeme pak čekat až několik týdnů. K nejkvalitnějším filtrům patří například filtry od firmy B+W (viz ukázkový snímek č.7). Ty jsou však také z kategorie těch dražších. Pokud pro svůj objektiv potřebujeme větší průměr, tak za takový filtr zaplatíme i přes 3.000,– Kč. Je to ovšem také varianta nejkvalitnější a pokud to s IR fotografií myslíme opravdu vážně, tak se investice vyplatí. Volit lze i levnější značky, s jejichž výběrem vám jistě poradí každý solidní fotoobchod.

Originálních IR filtrů je také několik různých typů. Jejich podrobný seznam, popis principu funkce a ukázky by zabraly samostatný článek, a tak vás s tím nebudu zatěžovat a uvedu jen dva nejobvyklejší typy z modelové řady firmy B+W. Jedná se o filtry s označením 092 a 093. Již na první pohled je 093 mnohem tmavší než 092. Je to proto, že 092 propouští kromě IR záření i část viditelného spektra světla. To má za následek, že expozice nejsou extrémně dlouhé a hlavně to, že výsledné snímky obsahují mnohem více polotónů. Na druhou stranu jsou to snímky mnohem méně kontrastní. Filtr 093 je o poznání účinnější a propouští z viditelného spektra světla jen naprosté minimum (téměř nic). Expozice se tak značně prodlužují, snímky obsahují méně polotónů, ale výsledek je o poznání kontrastnější. Hrubé srovnání použití obou filtrů je na ukázce č.9, kde je efekt zřetelný především na obloze (pro pořádek jen dodám, že to sice zdánlivě vypadá, že u snímku s filtrem 092 už žádné mraky ani nejsou, ale oba snímky jsou skutečně pořízené ve stejný okamžik, při stejné obloze – časový posun mezi nimi je jen cca 3 minuty). To však bývá většinou spíše při větší oblačnosti, při jasné či polojasné obloze s dostatkem slunečního světla je rozdíl mnohem menší. A pokud váháte, který z filtrů si do své fotovýbavy pořídit, tak doporučuji spíše verzi 092 a to především kvůli kratším expozičním časům. To značně usnadňuje práci (i když i tento filtr prodlužuje expozici cca 20 až 40×) a nižší kontrast se dá dotáhnout až úpravou v počítači.

Levnější variantou může být IR filtr od firmy Cokin (katalogové označení 89 B) – viz ukázkový snímek č.8. Jedná se o plastový filtr obdélníkového tvaru, který se zasouvá do speciálního držáku. Výhodou je podstatně nižší cena než u klasického kulatého skleněného filtru (prodává se za cenu cca do 700,– Kč) při zachování velmi solidní kvality. Nevýhodou je plastové provedení a také nutnost zakoupení speciálního držáku a redukčního kroužku (pokud je již nemáte k jiným filtrům této značky), bez nichž nelze filtr na aparát nainstalovat. Další nevýhodou je, že i s držákem hrozí průnik parazitního světla do objektivu, což je nutno opět řešit – buď originální nebo podomácky vyrobenou clonou. Vymyslel jsem na to ale jinou, mnohem levnější a efektivnější fintu. Stačí zajít do bazaru a koupit jakýkoli co nejlacinější (klidně i poškozený či jen samotnou obroučku) filtr potřebného průměru. Pak si nechat u sklenáře Cokin seříznout do kulata a nahradit jím sklo v bazarovém filtru. Toto řešení má několik výhod. Pokud už držák a redukční kroužek nemáte, tak není nutno je kupovat a vyjde to celé mnohem levněji. Podstatnější a praktickou výhodou je eliminace vniku parazitního světla do objektivu, což je jinak při použití klasického systému Cokin někdy dost problém a to především právě u IR fotografie, kde se i za slunečného dne můžeme dostat s expozičními časy až do řádu jednotek vteřin. Pak stačí i velmi malý průnik běžného světla na to, aby v záběru vznikly nežádoucí reflexy či závoj.

Úplně nejlevnější variantou je místo filtru použít vyvolaný, ale neexponovaný diafilm. Ten má totiž podobné vlastnosti jako IR filtr. Tato varianta je již velmi na úkor kvality. Je to spíš jen finta na vyzkoušení, zda je aparát pro IR fotografii vhodný či na natrénování celého procesu před investicí do drahého originálního filtru. Výsledné snímky jsou totiž už výrazněji neostré, a tak se tento způsob dá prakticky využít snad jen na fotografie 10×15cm případně pro webové galerie, kde se zmenšením a dostatečným doostřením dá snímek zachránit. Jako ukázka nám poslouží snímek č.10, který byl pořízen kompaktním aparátem Nikon Coolpix 4500 a filtrem vyrobeným z vyvolaného, ale neexponovaného diafilmu Fuji Velvia 50. Pokud vám však budou fotografie na web či jen malého formátu stačit, tak si tímto způsobem můžete filtr vyrobit v podstatě zadarmo a kromě ostrosti je výsledek v podstatě stejný, jako s originálním filtrem. Stačí poprosit v některém minilabu, aby vám věnovali odstřižky z nevyužité zaváděcí či koncové části diafilmů. Výhodu mají majitelé kompaktů, které mají většinou malý průměr objektivu a bude jim v pohodě stačit i odstřižek z kinofilmu. Majitelé zrcadlovek již budou muset sehnat spíše svitkový film. A pokud má váš objektiv příliš velký průměr i při použití svitkového diafilmu, tak se takto vyrobený filtr dá u některých objektivů a zrcadlovek instalovat i zezadu – mezi objektiv a tělo.