Fotografování zvířat v Kostarice

Pozorovaní středoamerických ještěrů

Při procházení pralesem v Kostarice narazíte i na velké množství plazů a obojživelníků, z nichž někteří jsou jedovatí. A nejsou to pouze hadi, ublížit mohou i pestrobarevné žabičky „pralesničky“, s barvou od zelené přes červenou až po temně modrou. Jejich aktivita je nejvyšší zejména v noci, ale příležitost k fotografování je i v pozdním večeru. Nejvhodnější je použití delšího makroobjektivu, protože se jedná o drobná zvířátka. Naopak šlápnout na jedovatého hada můžete při neopatrné chůzi během celého dne. Asi nejpůsobivější zážitek z fotografování hada mám z oblasti Montverde. Při pozorování kolibříků zůstal můj zrak v koruně na větvi stromu, kde byl obtočen světle zelený křovinář běloocasý (Bothriechis lateralis). Pořízením snímku jsem hodně riskoval, jedovatého hada jsem měl ve výšce pět metrů přesně nad hlavou, odjinud nebyl vidět. Kvůli nedostatku světla jsem musel použít externí blesk a strachoval jsem se, že se had poleká a spadne mi za krk. Nakonec ale vše dobře dopadlo.

Největším plazem Kostariky je jednoznačně leguán zelený (Iguana iguana), který je vcelku hojný a lze jej potkat na mnoha lokalitách. V největším množství je k vidění v rezervaci Caňo Negro nebo v NP Tortuguero, na některých místech jsou jimi stromy zcela obaleny. Fotografování těchto hrozivě vypadajících ještěrů není problematické, úniková vzdálenost je krátká a jejich pohyb je často velmi pomalý, proto i při absenci světla lze pořídit prezentovatelný snímek. Když už jsem měl leguánů na paměťové kartě hodně, usmyslel jsem si, že je vyfotím trochu jinak. Leguáni skvěle šplhají po stromech a když potřebují dolů po kmeni stromu rychle sbíhají. Strávil jsem asi hodinu tím, abych zachytil tento jejich zajímavý tělocvik i za cenu lehce mázlých snímků. Na místě jsem chtěl fotografie vymazat, ale teď jsem rád, že jsem to neudělal. Je neuvěřitelné, jak dokážou své mohutné tělo dokonale ovládat. Leguán zelený se vyskytuje v různých barevných variantách v celé střední Americe a místní jim říkají „stromové kuře“. Z prostého důvodu – tohoto zajímavého býložravce zařadili do svého jídelníčku. Přestože jsem na různým místech Jižní Ameriky ochutnal pavouky, kobylky i morče, leguánů mi bylo trochu líto.

Fototechnika používaná v Kostarice
Canon EOS 300D DIGITAL, Canon EOS 300, Canon EF 20–35mm f/3.5–4.6, Canon EF 100mm f/2.8 Macro USM, Canon EF 400mm f/5.6 L USM, Kenko Teleplus SQH 1.5×, blesk Sigma EF-500 DG Super EO-ETTL , fotobrašna Lowepro Nova 5, monopod Manfrotto 681B + 234RC, PL filtr Hoya, COKIN Gradual Grey G2 (ND8), CompactFlash II SanDisk Ultra 256MB, databanka SmartDisk FlashTrax 40GB, filmy Fuji Provia 100F

Závěr

Přestože jsem slíbil, že se problematice fotografování zvířat v Kostarice budu v tomto článku věnovat více, zjistil jsem, že bych se často opakoval, hodně toho bylo řečeno i v předešlých článcích o národních parcích v Kostarice a o fotografování kolibříků. Kostarika je ráj pro fotografa zvířat, množství druhů je obdivuhodné a podmínky jsou ideální.

Další fotografie pořízené v Kostarice, můžete zhlédnout na mých stránkách www.cotopaxi.cz.