FotoAparát.cz

S čím vlastně v extrému fotografuješ?

Na vrcholech Everestu, Kangchenjungy a Broad peaku jsem fotografoval filmovými kompakty Olympus mju. Měl jsem jich postupně několik. Na Cho Oyu a Shisha Pangmě jsem měl poprvé digitální fotoaparát KonicuMinoltu Dimage A2. Ze zrcadlovek byl mým nejoblíbenějším Canon EOS 30. Fotografoval jsem s ním na 8mi tisících při svém pokusu o K2. Nakonec zůstal v ledové trhlině na Broad Peaku spolu se satelitním telefonem a zmrzlým Korejcem. A: Ten zmrzlý Korejec, to je trochu drsné? R: Je. Ale uvědom si, že bojuješ o přežití v extrémních podmínkách. Mám ještě analogovou zrcadlovku Minoltu Dynax 7. Je to dělo. Zatím jsem ji však moc nevyužil. Na expedicích jsem fotografoval i s Olympusem IS-300.

Jaké jsi měl v Himálaji problémy s fototechnikou?

Nejhorší to bylo v Kangchenjunze. Je to hora, která je od oceánu první na ráně. Bývá tam i ve velké výšce vysoká vlhkost. Závěrky zamrzají, objektivy se zamlžují. Tady jsou asi nejlepší malé kompakty, které máte v kapse. Podobné problémy třeba vůbec nejsou na K2, která již leží v monzunovém stínu. KonicaMinolta A2 již má solidní batery pack. Koupil jsem si ještě druhý záložní. Při výstupu na Shisha Pangmu jsem je měnil na vrcholu. Nabil jsem je oba v základním táboře. Celkově jsem takto vydržel 6 dnů. Fotografoval jsem asi třicet snímků denně. Na vrcholu jsme stáli čtvrtý den. Poslední výškový tábor byl ve výšce 7200m. Z digitálních fotoaparátů nemají v horách šanci přístroje na dobíjitelné AA baterie. Nevydrží.

Jak je to s váhou fototechniky?

Počítej se mnou. Na vrchol musíš vzít: batoh 3kg, péřovka 1kg, 2 až 3 láhve s pitím, nějaké dehydratované tyčinky k jídlu, náhradní rukavice, brýle a krémy. Pod deset kilogramů se těžko dostaneš. Pak teprve může nastoupit fototechnika. Pokud někdo tvrdí, že je schopen vystoupit na vrchol osmitisícovky bez kyslíku a s batohem nad 20 kg, není to reálné.

Jak vidíš fotografa a horolezce Reinholda Messnera?

Byl první, kdo dokázal skloubit špičkové horolezectví a dobrý marketing. Dnes říká, že už do Himálaje nejezdí z důvodu, že je tam ve stěnách a základních táborech příliš mnoho lidí a je to prý již moc komerční záležitost. Zapomíná, že je to také hodně díky jemu samotnému. Proč to tedy kazí svým nástupcům, kteří chtějí vrcholově lézt?

Co bys chtěl vzkázat čtenářům FotoAparátu.cz?

Máte krásný server s nádhernými fotografiemi. Každý se zde může hodně naučit. Motto rádce fotografa sedí. Sám si moc uvědomuji cenu fotografií, přestože pocit něco dokázat a sepjetí s přírodou je pro mne asi tím hlavním motorem. Fotografie je jediný způsob, jak to sdělit ostatním nebo připomenout sám sobě.

Radku, za čtenáře FotoAparátu.cz ti děkuji za rozhovor. Budeme ti všichni držet palce tento rok na Nanga Parbatu a K2! Pro zájemce budou informace na www.radekjaros.cz.