Test digitálního fotoaparátu Canon PowerShot A95

Poslední nejnadupanější model řady A – Canon PowerShot A95 jsem obdržel úhledně poskládaný v krabici. Základní balení dále obsahovalo podrobný manuál, řemínek na ruku, USB kabel, AV kabel, čtyři alkalické baterie a dvě CD se softwarem. Součástí je standardně i 32MB CF I karta.

Manuál je velmi podrobný a při vyhledávání neznámé funkce fotoaparátu jistě nezklame.

Základní charakteristika fotoaparátu

5 megapixelový kompaktní přístroj s maximálním rozlišením 2592×1944 bodů, trojnásobným optickým zoomem s rozsahem 38 – 114mm ekvivalentních 35mm filmu, světelností 2,8–4,9 a CCD čipem o velikosti 1/1,8“.

Tělo fotoaparátu

Tento model převzal tvar těla po svých předchůdcích. Rozměry 101×65×35 mm je stále ještě dostatečně malý. Tělo je celokovové s obvyklým plastovým stativovým závitem. Umístění ovladačů je řešeno vzhledem k přítomnosti výklopného 1,8“ displeje velmi rozumně a vše je na dosah prstů. Fotoaparát se velmi dobře drží a výborně padne do ruky. U testovaného kusu se viklal kryt CF karty, který nepůsobil příliš bytelně.

Velkou předností je 1,8“ (46mm) veliký výklopný displej, kterým lze otáčet ve všech směrech a rovinách. Se svými 118 000 body je pro komponování záběru dostatečný, ale pro manuální ostření toto rozlišení nepostačuje. Pro přesné doostření je však možno automaticky (volba v menu) zvětšit střední část obrazu.

Objektiv

A95 má objektiv s rozsahem 7,8–23,4 mm (ekvivalent 35mm filmu: 38–114 mm), 6 členů v 5 skupinách (2 asférické členy), minimální světelnost 2,8 pro nejkratší a 4,9 pro nejdelší ohnisko. V zasunutém stavu vystupuje cca 5mm z těla. Vedle něj je tlačítko na uvolnění krytu bajonetového závitu pro připojení dalšího příslušenství (obr. 2). Digitální zoom má maximální koeficient cca 4×.

Zaostřování

Automatické zaostřování za objektivem (TTL) ostří dle mých měření v minimální vzdálenosti měřené od objektivu:
Normální režim při 38 mm – 32 cm, při 114 mm – 42 cm.
Režim makro při 38 mm – 4 cm, při 114 mm – 23 cm.

Představu o velikosti snímané plochy si můžete udělat z následujících obrázků:

V MENU je možné navolit inteligentní 9ti bodový AF (vybere sám vhodný bod), bodový autofokus s fixní volbou středu nebo bodový autofokus s manuálním nastavením libovolného segmentu. Právě poslední zmíněná možnost je vzhledem k jemnosti kroků asi ne příliš využitelná. Fotograf spíše zvolí ostření pomocí středového segmentu a v případě, že ostřený objekt leží mimo střed, zafixuje polohu namačknutím spouště, a pak pootočí fotoaparátem. Je možné zvolit i manuální ostření. Za špatných světelných podmínek si fotoaparát může přisvítit zaostřovaný objekt pomocným světlem, které je umístěno pod bleskem. Tuto funkci je možné vypnout v menu.

LCD

Na snímanou scénu se můžeme dívat buď pomocí LCD displeje nebo průhledovým hledáčkem, jehož zorné pole se automaticky přizpůsobuje optickému zoomu. Řekl bych, že LCD má tendenci ukazovat snímanou scénu světlejší, než ji následně exponuje. Než jsem si na to zvykl, měl jsem většinu fotek, které jsem fotil v režimu plně manuálního nastavení, podexponovanou. Pravdou je, že mě na to upozorňovala informace na displeji i s hodnotou podexpozice. S barevným podáním barev na LCD jsem byl spokojený.

CCD

CCD má velikost 1/1,8“, patří v této třídě fotoaparátů tedy k těm větším. Jeho maximální rozlišení je 2592×1944 bodů. Citlivost automatická nebo volitelná z hodnot 50, 100, 200, 400 ISO.