2.1.3 Použití barevných filtrů

Na každém kvalitním filtru je označen jeho prodlužovací faktor. Ten se pohybuje od 2 u žlutých filrů až po 8 u červeného. Udává kolikrát je potřeba prodloužit expozici při použití filtru. Protože častěji pracujeme s EV čísly než s prodlužovacím faktorem, je užitečná tato převodní tabulka (EV stupeň je dvojkový logaritmus prodlužovacího faktoru):

Takže milí temnokomornící, co s tím? Sebrat se a jít vykoupit všechny varianty B+W filtrů? Asi ne, jednak jsou drahé (62 mm s MRC už vyjde přes 1000 Kč) a za druhé nejsou k sehnání. Musí se objednat a čekat, někdy i měsíce. Ani největší fotoprodejny je většinou nemají skladem. Poněkud lépe jsou na tom s dostupností barevné filtry Hoya, které mají sice jiné značení a menší paletu barev, ale princip naštěstí zůstává.

Takže se znovu zamyslete, co nejčastěji fotíte a podle toho si kupte zatím jeden kvalitní buď žlutozelený (pokud převažuje příroda) nebo středně žlutý filtr (pokud vede architektura nebo vám více záleží na přirozeném podání oblohy). Malá poznámka – oblohu můžete vylepšit při zvětšování, se slitou zelenou barvou nic nenaděláte (ano správně, já preferuju žlutozelený). Dál už je to na vás, každý filtr má něco do sebe (i ten opomíjený modrý). Důležité je vědět, kdy který použít, aby nenadělal víc škody než užitku. V tom by vám měl udělat jasno popis jednotlivých filtrů.

Praktické ukázky byly pořízeny na film Kodak Tmax 100 (vyvoláno vývojkou Tmax) objektivem Nikkor 35/2 při cloně f=8. U snímku s filtrem B+W 091 došlo k podexpozici (přestože byla korekce +0,5 EV), proto je poněkud tmavší. Všechny záběry byly pouze zmenšeny a doostřeny. Porovnávací výřezy jsou zcela bez úprav, pouze retuš prachu. Bohužel skenování negativu nepředstavuje ideální možnost prezentace rozdílů, na zvětšeninách zhotovených klasickou cestou jsou rozdíly mnohem znatelnější.