2.1.2. Fotíme černobíle, základní rozdíly oproti barevnému vidění

Černobílý obraz je velmi výhodný pro zobrazení struktury, která se sama o sobě může stát hlavním motivem. Struktura je vlastně tvarem na povrchu předmětu a její vnímání záleží na osvětlení. Struktury nejlépe vyniknou v šikmém a měkkém večerním nebo ranním světle. Pozor, pro vnímání struktury je nezbytná maximální ostrost, proto je obvykle nutné použít velkou clonu a pevný stativ.

U jakékoli fotografie je hlavní správná volba stanoviště a výřezu, často méně prvků v obraze znamená větší emoční sílu. V každém případě je dobré trénovat smysl pro detail. Samozřejmě je potřeba si nastudovat základní kompoziční poučky např. o třetinové kompozici. Někdy jejich „vědomé porušení“ vede ke vzniku vyzývavého výsledku. Nemohou se ale samozřejmě kompoziční chyby vydávat za záměr až ex-post.

Předposledním prvkem, který chci zmínit, je nálada. Toto je asi nejtěžší část uvažování o záběru, nálada se nedá většinou naaranžovat, musí se vyhledat. Pokud má snímek atmosféru, lze mu spoustu věcí prominout. Naopak technicky dokonalá fotka může působit prázdně. Nálada je klíčová u momentek a reportáže, emotivní vyznění fotky je tady první podmínkou úspěchu. V černobílé fotografii jsou pro vytvoření nálady k dispozici dvě techniky – High Key a Low Key. Je to v podstatě posunutí tonality do světlých nebo tmavých tónů. Příkladem High Key fotografie je například jemně šedý strom zajímavého tvaru vystupující z mlhy (záběr je potřeba nafotit jako mírně přeexponovaný). Low key se často používá u aktů, kde ze tmy vystupují jen části těla. Tady je potřeba měřit pečlivě expozici a spíše podexponovávat. Tyto podmínky se nejlépe dosahují v ateliéru, kde je kontrola nad nasvícením, při použití přirozeného světla je LowKey obtížněji dosažitelný.

Na konec úvah o černobílé fotografii jsem si nechal bod, který je společný pro všechny druhy a způsoby fotografování. Tímto bodem je vystižení správného okamžiku. Nenechte se mýlit, i v krajině, která nikam neutíká, jsou ty klíčové okamžiky, kdy fotka vyzní nejlépe. Špičkoví fotografové nosí často scény dlouho dopředu v hlavě a čekají na správné světlo. To je samozřejmě extrémní přístup, ale počkat si na dobré světlo (např. až se sluníčko malinko schová za mrak), je základním předpokladem dobré fotky. U focení reportáže, sportu nebo momentek je pojem klíčového momentu zcela jasný.