2.1.2. Fotíme černobíle, základní rozdíly oproti barevnému vidění
V minulém díle jste měli možnost si vybrat tu vaši optimální kombinaci filmu a vývojky, se kterou hodláte začít. Možná nedočkavě očekáváte, že teď se konečně budeme věnovat zpracování naexponovaného filmu. To je častá chyba. Dřív, než vyrazíte s foťákem nabitým černobílým negativem vstříc první reportáži, výletu nebo jen tak "po bytě", zopakujeme si pár pravidel a pouček pro černobílé focení. Ty vám pomohou, abyste nebyli z prvního filmu zklamáni.
Použitím černobílého negativu se nezměnil jen váš postoj k fotografii, ale musí se změnit i vaše vidění světa. Malý příklad – kvetoucí vlčí mák na zeleném pozadí. V barvě je to pro mnohé neodolatelný námět. Pokud ale vyfotíte tuto scénu černobíle, získáte jen tonálně nekontrastní plochu. Ani v případě dokonalého technického provedení (to by mělo být s dnešní technikou samozřejmostí) tento snímek nebude zajímavý.
Mák - bez filtru
Samozřejmě s červeným filtrem to dopadne tonálně úplně jinak (podrobný popis práce s barevnými filtry v černobílé fotografii je námětem příštího dílu fotoškoly) – zde je ukázka. Všimněte si, jak filtr B+W 091 červené barvy prakticky zrušil veškerou kresbu na květu (mírně by ji zpátky navrátilo nadržení při zvětšování), takže optimální výsledek by dal filtr oranžový.
Mák - filtr 91
Máme tu první poznatek – místo barevného podání scény se rozhodujícím jevem stává tvar hlavního motivu. Zatímco u barevné fotografie může být hlavním motivem právě soulad barev (kdo by na jaře odolal řepkovým polím).
Řepka |
Řepka - černobílé provedení |
Ta samá fotografie v černobílém provedení trpí absencí hlavního motivu. Tím se zde spíše stává tvar mraků, který rozhodně přitahuje větší pozornost než u barevné varianty snímku.
